K odškodnění Afroameričanů za téměř dvě stě padesát let otroctví má nyní nejvíce našlápnuto Kalifornie. Tamní poslanci v polovině června přesvědčivou většinou schválili zákon, na jehož základě vznikne odborná komise zkoumající možnosti reparací. Očekává se, že zákon projde hladce i senátem nejlidnatějšího amerického státu.
„Je docela možné, že budeme vzorem pro to, k čemu může dojít na federální úrovni.“ řekla agentuře Reuters předkladatelka zákona Shirley Weberová. Když minulý rok návrh předkládala, obávala se, že nemá šanci projít. Celostátní protesty zažehnuté smrtí černocha George Floyda náladu v zemi výrazně změnily.
Podobný zákon jako Kalifornie se nyní chystá projednat dalších pět amerických států. Prostudování otázky na federální úrovni podporuje i demokratický uchazeč o prezidentskou funkci Joe Biden. K odškodnění přibližně 40 milionů potomků černošských otroků vyzývá čím dál více politiků, historiků a ekonomů.
Podle jejich argumentace musí Spojené státy uznat hodnotu nucené a neplacené práce, která byla jedním z pilířů jižanské ekonomiky až do zrušení otroctví v roce 1865. Upozorňují také, že černoši byli dalších sto let v důsledku segregace občany druhé kategorie. Federální kasu by to přišlo na biliony dolarů.
Volební téma
Návrh na zřízení komise zkoumající možnosti reparací byl v americkém Kongresu předložen již mnohokrát. Nikdy však nezískal dostatečnou podporu. To se může změnit. Jak píše list The New York Times, otázka reparací se letos stala volebním tématem mnoha demokratických kandidátů do Kongresu.
„Není to jenom o proplacení šeku. Jde o zlepšení životů černých Američanů, o odčinění prvotního hříchu tohoto národa, který se odehrál před více než čtyřmi sty lety,“ myslí si demokratický politik z New Yorku Shaniyat Chowdhury. Poukazuje tak na rok 1619, kdy u břehů Ameriky přistála první otrokářská loď.
Podle odborníků by dříve byla taková rétorika nemyslitelná. „Politici se báli, že pokud by jen naznačili, že o něčem takovém vážně uvažují, bílý elektorát by je za to potrestal,“ říká William Darity, profesor Dukeovy unverzity a autor studie o myšlence reparací pro Afroameričany. „Udivuje mě, že kandidáti na politické funkce to slovo vůbec zmiňují. Zdá se, že došlo k obrovské změně.“
Snaží se univerzity i korporace
Zatímco celonárodní odškodnění je stále velmi daleko, řada místních samospráv či organizací už nyní jedná na vlastní pěst. Například Howardova univerzita ve Washingtonu rozjela projekt odčinění otroctví a rasově motivovaných zločinů. Zahrnuje veřejné omluvy a kompenzace ve formě stipendií či hotovosti.
Město Evanston v Illinois zase vytvořilo reparační fond, jehož cílem je mírnit majetkovou nerovnost mezi barevným a bělošským obyvatelstvem. Financuje ho z daně z marihuany.
19. června 2020 |
Jako formu reparací lze vnímat i miliony dolarů, které velké firmy jako Pepsi či Bank of America v uplynulých týdnech nalily do organizací bojujících za rasovou rovnost. „Americké korporace se tento problém snaží vyřešit penězi. Otázkou je, jak tyto peníze budou vynaloženy,“ komentoval to demokratický kandidát do Senátu Royce West z Texasu.
Podle profesora Darityho jsou tyto iniciativy chvályhodné, ale přetrvávající majetkovou nerovnost mezi černochy a bělochy, kterou by reparace měly pomoci zahladit, může vyřešit jen odškodnění na federální úrovni.
„Jednotlivé státy a samosprávy prostě nemají kapacitu se s takovým úkolem vyrovnat,“ míní Darity, podle nějž by odškodnění na jednoho potomka černých otroků mělo dosahovat až 250 000 dolarů (téměř šest milionů korun).
Pouze pětina Američanů je pro
Stoupenci reparací poukazují na několik precedentů. Německo odškodnilo přeživší holokaustu a totálně nasazené, Jihoafrická republika zase oběti apartheidu. Americká vláda se před třiceti lety omluvila Američanům s japonskými kořeny, které za druhé světové války zavřela do internačních táborů. Každému přeživšímu vyplatila 20 000 dolarů.
Zatímco Demokratická strana se otázce reparací nebrání, většina Američanů je zatím odmítá. Průzkum agentury Ipsos ukázal, že rasové nerovnosti si sice jsou čím dál více vědomi, jednorázové odškodné však schvaluje jen pětina respondentů. Mezi republikány to odmítá 80 procent lidí, mezi demokraty dvě třetiny.
Někteří namítají, že od zrušení otroctví uběhlo příliš mnoho času, jiní vznášejí pochyby nad možným mechanismem odškodnění. „Nejsem rasista. Považoval bych však za urážku, kdyby mi někdo vyplatil peníze jen na základě barvy mé kůže,“ zamyslel se někdejší hráč amerického fotbalu a republikánský kandidát do Kongresu Burgess Owens.
9. června 2020 |
