Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPro dokument hlasovalo 93 zemí včetně Česka, 65 států, mezi nimi Čína, Indie a Kuba, se zdrželo hlasování a 18 zemí bylo proti, mimo jiné USA po boku Ruska, Maďarska, Izraele, Severní Koreje či Běloruska.
Rezoluce navržená Ukrajinou a Evropou potvrzuje „závazek OSN vůči svrchovanosti, nezávislosti, jednotě a územní celistvosti Ukrajiny“.
„Žádné získání území v důsledku hrozby silou nebo jejího použití nesmí být uznáno za legální, uvádí rezoluce a vyzývá k „deeskalaci, brzkému ukončení nepřátelských akcí a mírovému řešení války proti Ukrajině“ a znovu zdůrazňuje „naléhavou potřebu ukončit válku ještě letos.“
Spojeným státům se nepodařilo dosáhnout toho, aby Valné shromáždění schválilo americkou rezoluci o ukončení války na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi. Valné shromáždění přijalo k této rezoluci pozměňovací návrhy ze strany Evropanů zahrnující zmínky o rozsáhlé ruské invazi v rozporu s Chartou OSN, o trvalém a komplexním míru a potvrzení podpory suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Pro takto upravený americký návrh hlasovalo 93 zemí, mimo jiné Ukrajina a Česko, zatímco 73 zemí včetně USA a Číny se zdrželo; Rusko a sedm dalších zemí hlasovalo proti.
Původní návrh rezoluce, který Spojené státy předložily, vyzýval k „rychlému ukončení“ rusko-ukrajinského konfliktu, ale nezmiňoval se o územní celistvosti Ukrajiny.
Spojené státy se snažily Ukrajince přimět, aby svou rezoluci stáhli ve prospěch amerického návrhu, sdělili americký představitel a evropský diplomat agentuře AP pod podmínkou zachování anonymity, protože jednání byla neveřejná. Kyjev americkou snahu odmítl.
USA chtějí OSN předložit rezoluci o Ukrajině. Rusko není agresor, tvrdí v ní |
„Náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Mariana Betsaová uvedla, že její země uplatňuje své „přirozené právo na sebeobranu“.
„V době, kdy si připomínáme tři roky od této devastace – plné invaze Ruska proti Ukrajině - vyzýváme všechny národy, aby se postavily pevně na stranu Charty, na stranu lidskosti a na stranu spravedlivého a trvalého míru, míru prostřednictvím síly,“ podotkla Betsaová.
Zástupkyně velvyslance USA Dorothy Sheaová před hlasováním uvedla, že několik předchozích rezolucí OSN odsuzujících Rusko a požadujících stažení jeho vojsk „nedokázalo zastavit válku, která „se nyní táhne příliš dlouho a za příliš strašlivou cenu pro lidi na Ukrajině, v Rusku i mimo něj“.
Už ne „ruská agrese“, jen „ukrajinská válka“. USA mění pravidla v OSN i G7 |
Dvojice návrhů odráží napětí mezi USA a Ukrajinou, které vyvstalo poté, co americký prezident Donald Trump bez zapojení Kyjeva náhle zahájil jednání s Ruskem ve snaze konflikt rychle ukončit.
Zdůrazňuje také napětí v transatlantickém spojenectví s Evropou kvůli mimořádnému obratu Trumpovy administrativy v otázce angažovanosti vůči Moskvě. „Evropští představitelé byli zděšeni, že oni a Ukrajina byli minulý týden vynecháni z předběžných rozhovorů,“ míní AP.
Trump označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“, nepravdivě obvinil Kyjev ze zahájení války a varoval ho, že by „měl rychle jednat“ o ukončení konfliktu, jinak riskuje, že nebude mít národ, který by vedl. Zelenskyj reagoval slovy, že Trump žije v Ruskem vytvořeném „dezinformačním prostoru“.
Hlasovat se bude také v Radě bezpečnosti
USA předloží svou rezoluci na zasedání patnáctičlenné Rady bezpečnosti OSN ještě v pondělí a budou vetovat jakékoli změny, píše list The Washington Post s odvoláním na činitele amerického ministerstva zahraničí.
Aby v Radě bezpečnosti byla rezoluce přijata, musí pro ni hlasovat nejméně devět jejích členů, přičemž nikdo ze stálých členů, tedy USA, Rusko, Čína, Británie a Francie, nesmí uplatnit své právo veta.
Podle Richarda Gowana, odborníka z Mezinárodní krizové skupiny, je nesoulad názorů mezi Spojenými státy a Evropou „největším rozkolem mezi západními mocnostmi v OSN od války v Iráku a pravděpodobně je ještě zásadnější“.
Valné shromáždění se podle AP stalo nejdůležitějším orgánem OSN v otázce Ukrajiny, neboť Rada bezpečnosti, která má za úkol udržovat mezinárodní mír, byla dosud paralyzována právem veta Ruska.
Ve shromáždění se žádné veto neuplatňuje. Zde přijaté rezoluce ale nejsou právně závazné, na rozdíl od těch, které přijímá Rada bezpečnosti.
