„Mým cílem nikdy nebylo být vysoký. Jen jsem chtěl, aby už nikdo nekomentoval moji výšku,“ vypráví šestadvacetiletý Alex, proč zaplatil 100 tisíc dolarů za to, aby povyrostl o 7,5 centimetru. Sen mu loni v lednu splnili lékaři během čím dál populárnější operace, při níž se pacientovi nejdřív nalomí stehenní kosti a do nich se pak zavedou speciální hřeby.
Ty se na dálku řízeně roztahují o jeden milimetr denně až do požadované délky. Operace je velmi náročná a trvá nejméně čtyři hodiny, obvykle ji navíc nehradí pojišťovna. Přesto nevysokým mužům stojí za to bolestivý zákrok podstoupit. „Lidé k menším mužům pravidelně přistupují s despektem jen kvůli věci, kterou sami nemohou ovlivnit,“ vysvětluje Alex.
Teď měří necelých 179 centimetrů. Ještě čtyři měsíce po operaci však musel docházet na rehabilitace. Nejdřív se musel opírat o chodítko, později o hůl. A nakonec musel ještě na jednu operaci – tehdy mu chirurgové vyňali zavedené hřeby. Zákrok je mimochodem známý i v Česku.
V posledních letech ho nejméně dvakrát provedli lékaři v Brně. V obou případech však šlo o pacienty po úrazu. A jak pro stanici NBC News uvedl vrchní chirurg specializované kliniky v New Yorku Robert Rozbruch, tyto operace v jejich nemocnici stále tvoří většinu.
Mladík může zase sportovat. Lékaři mu prodloužili nohu hřebem s motorkem |
V menšině případů se však přihlásí muži nižšího vzrůstu, kteří zkrátka touží být vyšší. Podle Rozbrucha tito pacienti obvykle trpí až úzkostí z toho, jak malí jsou. Zmíněný Alex například říká, že ho výška trápila tak moc, že se procházel venku a plakal. Říká, že teď už se cítí úžasně. Přesto se zdráhá operaci nadšeně doporučovat jako řešení (převážně mužského) mindráku. Změnit by se podle něj měla společnost, ne malí lidé.
„Bodyshaming (urážení dotyčného kvůli tomu, jak vypadá jeho tělo, pozn. red.) je špatný, ale jako by u té věty byla hvězdička, pod kterou se skrývá poznámka ‚pokud ovšem nejste malý‘,“ míní Alex s tím, že malá výška je ve společnosti obecně přijímaný „boxovací pytel“. Tvrdí také, že urážlivé jsou i nálepky jako „malý král“ a podobně pro muže, kteří jsou sebevědomí a navzdory svému vzrůstu atraktivní pro ženy.
Vtipy o výšce nepřestávají ani v důchodu
Také Rozbruch upozorňuje, že operace rozhodně není nějakou lákavě rychlou kosmetickou procedurou. Pacientům hrozí zdravotní rizika včetně poškození nervů a ztráty hybnosti. Obecně je však podle něj operace bezpečná, pokud ji provedou zkušení lékaři. V posledních pěti letech je i přes rizika čím dál populárnější a akceptovanější, tvrdí kalifornský ortoped Shahab Mahboubian, který Alexe operoval.
Podle svých odhadů provede za letošní rok asi padesát operací na prodloužení nohou. To je víc než dvojnásobek ve srovnání se stavem před třemi lety. „Mám dokonce šedesátileté i pětašedesátileté chlapy, kteří za mnou přicházejí s tím, že chtějí podstoupit tento zákrok. Protože to prostě nepřestane. Vtipy o tom, jak jsou malí, je pořád provázejí a oni se kvůli tomu cítí méněcenní,“ říká Mahboubian.
OBRAZEM: Slavní malí muži, kterým učarovaly vysoké krásky |
Ten už pro portál Business Insider dokonce vyjmenoval devět věcí, které by zájemci o operaci měli zvážit. Jednou z nich je, že implantované hřeby nedokážou nohy prodloužit o víc než 15 centimetrů. Pro tento výsledek se navíc musí řezat nejen do stehenních, ale i holenních kostí.
A to už vyžaduje víc než jednu operaci, přičemž lidé měřící kolem 150 centimetrů na tento maximální úspěch pravděpodobně ani nedosáhnou. Jejich tělo už totiž o tolik nepovyroste ve srovnání s někým, kdo před operací měří třeba 170 centimetrů.
Před odjezdem do nemocnice je také potřeba být v dobré fyzické kondici, pravidelně cvičit a protahovat se, nemít nadváhu, nekouřit. A počítat i s tím, že kromě kosti se v nohách natáhnou i svaly, nervy, žíly a všechny další tkáně. Rehabilitace bude dlouhá a bolestivá, zájemce o zákrok by tak měl být pevně rozhodnutý, že o těch pár centimetrů navíc skutečně stojí.
