Rezoluce proti dalšímu budování izraelských osad v Radě bezpečnosti OSN prošla díky nepoužití amerického práva veta. Je to poprvé od roku 1979, co Washington nepodpořil Izrael v této otázce. USA, hlavní spojenec Izraele, vysvětlily nynější zdržení se hlasování tím, že rozšiřování osad poškozuje snahy oživit mírový proces na Blízkém východě.
V sobotu Izrael oznámil, že se rezoluci nepodřídí. Netanjahu označil dokument za „neobjektivní a hanebný“ a prohlásil, že Izrael přehodnotí své vztahy s OSN, včetně přítomnosti zástupců této instituce v Izraeli. Izraelská vláda podle Netanjahua přijme odvetná opatření v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN (více čtěte zde).
Hlavní body rezoluce- Výstavba osad, kterou Izrael provádí na palestinských územích okupovaných od roku 1967 včetně území východní části Jeruzaléma, porušuje mezinárodní právo a ohrožuje vizi dvou států, které by žily bok po boku v míru a bezpečnosti. - Izrael musí okamžitě zastavit všechny osidlovací aktivity na okupovaných palestinských územích včetně východní části Jeruzaléma. Negativní kroky, které ohrožují řešení dvou států, musí Izrael zvrátit. - Na změnách hranic z roku 1967, a to včetně oblasti Jeruzaléma, se mohou dohodnout jen oba státy v rámci mírových jednání. - Násilí vůči civilistům včetně teroristických útoků, jakož i provokacím a ničení se musí zabránit. Obě strany musejí zvýšit úsilí v boji proti terorismu a jasně odsoudit všechny teroristické činy. - Obě strany musejí zastavit provokace a podněcování, aby zajistily klid a znovu vybudovaly vzájemnou důvěru. - Všechny strany sporu musejí usilovat o obnovení vážně míněných mírových jednání o klíčových otázkách blízkovýchodního konfliktu. - Všechny státy musejí rozlišovat mezi územím státu Izrael a územími okupovanými od roku 1967. - Generální tajemník OSN musí Radu bezpečnosti každé tři měsíce informovat o plnění zadání vyplývajících z této rezoluce. |
Na ministerstvo zahraničí v Jeruzalémě se měli v průběhu neděle dostavit ambasadoři z deseti zemí RB OSN, které hlasovaly pro rezoluci a mají v Izraeli velvyslanectví - tedy Británie, Číny, Ruska, Francie, Egypta, Japonska, Uruguaye, Španělska, Ukrajiny a Nového Zélandu. Neděle je v Izraeli běžným pracovním dnem, ale většina ambasád je zavřená a předvolání velvyslanců na Boží hod vánoční je krajně neobvyklé, podotkla agentura Reuters.
Už v neděli zrušil Netanjahu plánovanou návštěvu ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana v Izraeli, která se měla konat tento týden. Podle Izraele si v pondělí ukrajinské ministerstvo zahraničí předvolalo k podání vysvětlení tohoto kroku jeho velvyslance v Kyjevě.
Netanjahu v sérii prohlášení kritizoval administrativu dosluhujícího amerického prezidenta Baracka Obamy za to, že umožnila rezoluci přijmout. „Podle informací, které máme, je nepochybné, že Obamova administrativa to celé vyvolala, podporovala, koordinovala sestavování textu a žádala schválení,“ řekl na jednání kabinetu izraelský premiér. Netanjahuův slovník je dokladem toho, že vzájemný nesouhlas mezi premiérem a Obamou se dostal na úroveň osobní odplaty, uvedla agentura AP.
Palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí označil Netanjahuovu kritiku rezoluce za pokryteckou, neboť dokument není protiizraelský. „Rezoluce je o osadních aktivitách, řešení dvou států a o ukončení okupace,“ řekl Málikí. „Netanjahu svými prohlášeními a kroky vede Izrael do izolace kvůli osadám,“ dodal.
Rezoluce označuje izraelskou osadní politiku za flagrantní porušování mezinárodního práva a hlasování je podle médií dokladem toho, že Netanjahu přivádí Izrael do hlubší izolace. Odklon USA se sice po lednové inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa zřejmě zastaví, Evropa je ale podle listu The Guardian Netanjahuovou vládou stále více deptána.
Evropská unie jako celek svůj přístup k Izraeli koordinuje společně se Spojenými státy, navíc je zde citelná podpora napříč evropskými státy k tvrdšímu postoji. EU v reakci na stagnující mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci nařídila označovat zboží z židovských osad na okupovaném území, tamní výrobky prodávané v unii tak nesmějí nést označení Izrael jako zemi původu.
Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.
