"Američanům velmi záleželo na tom, aby lidé jako my nezjistili, co dělají," řekla Manninghamová-Bullerová, která byla v britských tajných službách třiatřicet let a MI5 vedla v letech 2002 až 2007.
Pochyby u ní vzbudil zejména případ Chálida Šajcha Muhammada, který se přiznal, že naplánoval teroristické útoky z 11. září 2001. "Ptala jsem se svých spolupracovníků: 'Proč mluví?' Naše zkušenost s irskými teroristy byla taková, že nikdy nepromluvili," uvedla.
"Američané tvrdili, že když se Šajcha Muhammada zeptali, byl hrdý na to, čeho dosáhl. Teprve když jsem odešla do výslužby, dozvěděla jsem se, že ho více než stošedesátkrát podrobili waterboardingu," uvedla v souvislosti s praxí, při níž je u vyslýchaného vyvolán pocit, že se topí. (o mučení Šajcha Muhammada v Guantánamu)
Britská vláda si Američanům stěžovala na špatné zacházení s vězni, kteří byli podezřelí z terorismu. "Vláda skutečně podala protest, ale nic jiného k tomu neřeknu," prohlásila Manninghamová-Bullerová.
Britové se kvůli mučení sami stali terčem kritiky
Britské tajné služby se samy staly terčem kritiky za to, že údajně věděly o mučení podezřelých v zahraničí. V únoru britský soud nařídil zveřejnění informací, které americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) poskytla MI5 a které se týkaly Binyama Mohameda.
Tento Etiopan, který žije v Británii, byl před časem zadržován na americké základně Guantánamo. Nyní se u soudu snaží dokázat, že ho v americkém zajetí mučili a že o tom britské tajné služby věděly. (viz původní článek)
Někdejší šéfka MI5 tuto záležitost nekomentovala s tím, že by mohla ovlivnit soud. Nynější generální ředitel MI5 Jonathan Evans popřel, že by se Británie na mučení podílela.
Podle Manninghamové-Bullerové byl špatný hlavně přístup bývalé americké administrativy k výslechům lidí, kteří byli podezřelí z terorismu.
"Smutná věc je, že se (bývalý viceprezident Richard) Cheney, (bývalý ministr obrany Donald) Rumsfeld a (bývalý prezident George) Bush všichni dívali na 24 hodin," řekla v narážce na televizní seriál, v němž tajný agent zachraňuje lidi před teroristickými útoky často za použití násilí na podezřelých.
Manninghamová-Bullerová se také skepticky vyjadřovala o "takzvané válce s terorismem". Uvedla, že nikdy neměla tento výraz ráda, a vyslovila přesvědčení, že takovou válku "nejde vyhrát, ale je možné, že se promění a zmírní".
