"Pokud jde o administrativu prezidenta Obamy, Spojené státy jsou zcela otevřeny možnostem nových forem spolupráce v oblasti protiraketové obrany," citovala Burnse ruská agentura Interfax. USA přitom podle něj "budou pokračovat v konzultacích s partnery v Česku a Polsku".
Na Burnsova slova okamžitě reagoval ruský velvyslanec v NATO Dmitrij Rogozin. "Pokud USA přehodnotí své plány na obranný štít v Evropě, bude to velký dárek nejen pro Rusko, ale i pro Evropu a také pro americký lid, protože budeme schopni najít alternativní odpověď na obranu našich národů před nevyzpytatelnými státy," řekl Rogozin.
Jde o další vstřícný krok americké administrativy vůči Moskvě. V úterý dal Washington dokonce najevo, že by z výstavby základen mohlo sejít.
Šéfka diplomacie Hillary Clintonová po schůzce s českým ministrem zahraničí Schwarzenbergem naznačila, že Washington přehodnotí přístup ke štítu, změní-li se politika Íránu vůči Západu. - přečtěte si Clintonová: Změní-li se Írán, přehodnotíme plány na radar
Washington ještě za předchozího prezidenta George Bushe uzavřel s Prahou dohodu o vybudování radarové základny v Brdech a s Varšavou o umístění desítky střel v Polsku.
Objekty by podle Američanů měly chránit USA a jejich spojence před úderem z rizikových zemí, jako jsou Írán nebo KLDR. Dohody ale ještě neratifikovaly parlamenty v Praze a Varšavě.
Moskva od počátku odmítala americkou protiraketovou základnu v Evropě jako bezprostřední ohrožení ruské bezpečnosti. Pohrozila i odvetnými opatřeními, jako by bylo rozmístění raket Iskander u Kaliningradu na hranicích s EU.
Zdrženlivější přístup nové administrativy
Nová americká vláda je v otázce protiraketového štítu zdrženlivější. První oficiální stanovisko ohledně výstavby prvků protiraketové obrany zaznělo na mnichovské bezpečnostní konferenci z úst viceprezidenta Joea Bidena. Ten uvedl, že USA budou ve výstavbě protiraketové obrany pokračovat, ovšem jen za podmínky, že systém bude účinný a bude odpovídat vynaloženým nákladům. - o Bidenových plánech čtěte zde
Důkazem oteplování vztahů je i schůzka americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové, která by se 6. března v Ženevě měla setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Plánovanou schůzku dnes oznámil vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javier Solana.
Na vstřícná slova z Washingtonu reaguje smířlivě i Moskva. Naposledy ve středu ujistil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov představitele Evropské unie, že Rusko rakety Iskander v Kaliningradské oblasti umístí jen tehdy, vznikne-li v Evropě štít "fyzicky". - přečtěte si Rusko rozmístí rakety, jen když bude americký štít "fyzicky stát"
