USA mobilizovaly přes 50 tisíc záložáků

Spojené státy už mobilizovaly v souladu s rozkazem prezidenta George Bushe více než 50 tisíc záložníků a příslušníků Národní gardy. Záložníci jsou využíváni pro takzvanou domácí obranu a plnění dalších úkolů, včetně podpory vojenské kampaně v Afghánistánu. Protiteroristická kampaň pod vedením Spojených států získává významnou posilu. Německo vyhovělo žádosti USA a nabídlo, že vyšle do afghánského konfliktu až 3900 vojáků.

Podle německého kancléře Gerharda Schrödera by do akcí byli nasazeni výhradně specialisté, kteří se nezúčastní přímých pozemních operací. Vyslání vojáků ale musí nejprve schválit německý parlament. Ten o tom bude jednat ještě tento týden.

"Účinně podpoříme boj proti terorismu a splníme své závazky," ujistil na tiskové konferenci v Berlíně šéf německé vlády.

Aby se Američané mohli lépe bránit případným útokům biologickými nebo chemickými zbraněmi, nabízí Německo pátrací obrněná vozidla typu Fuchs. Jsou to jedinečné obrněné pojízdné laboratoře, které už mají ve své výzbroji i USA. Podle Schrödera by tyto jednotky měly čítat kolem 800 mužů.

Dalších 250 vojáků má být nasazeno při evakuaci raněných a stovka v rámci zvláštních sil bundeswehru. Komando speciálních sil je, podobně jako známější britská elitní jednotka SAS, cvičeno třeba pro záchranu rukojmích nebo záchranu sestřelených pilotů v týlu nepřítele. Malé skupiny vojáků mohou zasahovat například i v táborech protivníků.

SVĚT V KONFLIKTU (souhrn iDNES)

Německé letecké přepravní kapacity budou vázat asi 500 vojáků. Nejvíc příslušníků bundeswehru - kolem 1800 - bude nasazeno při zajišťování bezpečnosti vojenského námořnictva a lodí s nebezpečnými náklady na Středním východě.

Pozorovatelé poukazují na to, že poměrně rozsáhlou nabídkou chce kancléř signalizovat Washingtonu, že svá dosavadní vyjádření o neomezené solidaritě míní vážně.

Pokud němečtí vojáci budou do Afghánistánu vysláni, půjde o zlom v německé historii. Bude to poprvé od II.SV, kdy se Německo nasadí svoje vojáky do válečného konfliktu.

Narozdíl od války v Perském zálivu v roce 1991, kdy se Německo krátce po svém sjednocení podílelo na operacích jen finančně, tentokrát odmítá v boji proti terorismu pouhou tzv. šekovou diplomacii. "Na obchodování s odpustky se Německo nebude podílet," prohlásil nedávno Schröder v narážce na posílání peněz v roce 1991.

Rozhodne parlament
Německý výsadek musí schválit parlament, neboť ústava neumožňuje vyslat německé vojáky mimo území států NATO. Spolkový sněm začne nasazení probírat ještě tento týden.

Ačkoli se od vnitřně rozhádaných koaličních Zelených i jednotlivých sociálních demokratů ozývají kritické hlasy vůči pokračujícímu bombardování Afghánistánu, může Schröderova vláda počítat v parlamentu s rozsáhlou podporou, a to i ze strany konzervativně-liberální opozice.

Maskovaní vojáci německé speciální jednotky na archivním snímku z 11. října 1997 na cvičišti Baumholder v Porýní-Falci. Německo 6. listopadu vyhovělo žádosti USA a nabídlo, že do afghánského konfliktu vyšle 3900 příslušníků bundeswehru. (6. listopadu 2001)