Americké ozbrojené síly v neděli podnikly nálety proti milicím podporovaným Íránem v pohraniční oblasti Iráku a Sýrie. (28. června 2021) | foto: AP

USA podnikly nálet na pohraničí Sýrie a Iráku. Mířily na íránské milice

  • 226
Americká armáda v neděli podnikla nálety na milice podporované Íránem v pohraniční oblasti Iráku a Sýrie. Podle agentury AFP o život přišlo asi deset lidí. Nálety byly odpovědí na útoky, které provedly milice vůči Američanům na základnách v Iráku. Ten americké útoky odsoudil jako narušení své svrchovanosti. Americký ministr zahraničí Antony Blinken je však označil za nutný krok a důležitý vzkaz.

Mluvčí irácké armády v pondělí útoky označil za narušení irácké svrchovanosti a odsoudil je. Americká armáda pomáhá iráckým kolegům v boji proti zbylým islámským radikálům a poskytuje výcvik.

Americký ministr zahraničí Blinken naopak americké nálety označil za nezbytné. „Podnikli jsme nutnou, přiměřenou a cílenou akci, jejímž cílem je snížit riziko eskalace, ale také vyslat jasný a jednoznačný odstrašující vzkaz,“ řekl v pondělí Blinken novinářům v Římě.

Cílem amerických náletů se stala operační zařízení a sklady zbraní. Soustředily se na oblast Al-Káim, která je v irácké provincii Anbár poblíž syrské hranice. Podle syrské agentury SANA přišlo o život dítě a tři lidé byli zraněni. Exilová Syrská organizace pro lidská práva má zprávy o smrti sedmi iráckých bojovníků a šesti zraněných.

Vlivné milice Hašd Šaabí působící v Iráku a podporované Íránem přiznaly, že zemřelo několik jejich bojovníků. „Nebudeme mlčet k přítomnosti amerických okupačních sil, které tu jsou v rozporu s naší ústavou a parlamentním hlasováním. Krev svých mučedníků pomstíme,“ uvedla v prohlášení tato skupina, která zastřešuje další proíránské milice. 

Jedna z odnoží Hašd Šaabí podle agentury AFP oznámila, že o život přišli čtyři bojovníci. Nálety podle Pentagonu dávají jasně najevo, že prezident Joe Biden je odhodlán konat při ochraně amerického personálu.

Agentura Reuters poznamenala, že je to podruhé, co Biden od svého nástupu do funkce před pěti měsíci nařídil odvetné údery proti Íránem podporovaným milicím. Biden v únoru nařídil omezené údery proti cílům v Sýrii v reakci na raketové útoky v Iráku.

Irácká letecká základna Ajn al-Asad, na níž působí američtí vojáci, se stala před týdnem podle agentury AFP cílem raketového útoku. USA v minulosti podobný typ útoků přisuzovaly právě místním milicím, které podporuje Írán.

Zpráva o útoku tehdy přišla jen dva dny po prezidentských volbách v Íránu, v nichž zvítězil ultrakonzervativec Ebráhím Raísí. Jeho zvolení přitom oslavují nejradikálnější proíránské skupiny působící v Iráku. 

Ty dlouhodobě vedou kampaň proti americké přítomnosti v zemi. Výsledek voleb v Íránu vyzdvihly jako „neúspěch amerických pěšáků“.

Proti zařízením USA v Iráku od začátku letošního roku směřovaly již více než čtyři desítky útoků, terčem byla americká ambasáda v Bagdádu, základny s americkými vojáky nebo jimi najatými bojovníky či konvoje podporující snahy mezinárodní koalice zaměřené na boj proti džihádistům.

KOMENTÁŘ: Jak dál po afghánském fiasku. Pochybnosti o schopnostech USA rostou

Podobné výpady se přitom v poslední době vyhrocují. Dříve k nim milice využívaly rakety nebo bomby umístěné na okraji silnic, od poloviny dubna však opakovaně zaútočily ozbrojenými bezpilotními letouny. Podobné výpady podnikají například proti Saúdské Arábii jemenští povstalci z řad Húsíů. Ty rovněž podporuje Írán.

Američané v Iráku znovu nasadili své systémy protivzdušné obrany Patriot. Nadále udržují v akci i systém C-RAM, jemuž se v minulosti podařilo sestřelit řadu raket.

Zapojení nového prostředku protivzdušné obrany je podle AFP důkazem toho, že se Washington nového vývoje obává. Nedávno rovněž nabídl až tři miliony dolarů (64,7 milionu korun) za informace k útokům proti americkým cílům v Iráku z poslední doby. Americká armáda má v zemi stále 2 500 vojáků.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video