Americký prezident Donald Trump

Americký prezident Donald Trump | foto: Reuters

Republikánům v USA hrozí volební krach. Přicházejí o voliče i kongresmany

  • 283
Američtí republikáni mají sedm měsíců před volbami do Kongresu problém. Velký průzkum vypracovaný pro agenturu Reuters ukázal, že přicházejí o přízeň bílých seniorů a to především těch s vyšším vzděláním. V očekávání těžkých voleb se už čtyři desítky republikánů rozhodly, že se nebudou ucházet o znovuzvolení.

Třiašedesátiletý John Camm se považuje za republikána už od dob vlády Richarda Nixona. Letos v listopadu ale nejspíš bude volit demokraty. Nelíbí se mu republikánské snahy o zrušení systému zdravotního pojištění ani nedávná daňová reforma Donalda Trumpa. Kromě toho je pro větší kontrolu střelných zbraní.

„Jsem umírněný republikán, ale moje strana už taková není. Takže mě můžete nazývat umírněným demokratem,“ řekl agentuře Reuters účetní z arizonského města Tucson.

Camm je jedním z mnoha amerických bělochů nad šedesát let, kteří v nedávné době změnili politické preference. Před dvěma lety tato skupina voličů výrazně pomohla Donaldu Trumpovi k jeho překvapivému vítězství v prezidentských volbách, nyní však přecházejí k Demokratické straně. A to v takové míře, že by republikáni kvůli tomu mohli letos v listopadu v takzvaných midterm volbách přijít o většinu ve Sněmovně reprezentantů a možná i v Senátu.

Poctiví voliči

Celostátní průzkum agentury Ipsos vypracovaný pro Reuters ukázal, že demokraty chce volit 42 procent bělochů nad 60 let s vysokoškolským vzděláním, republikány o dva procentní body méně. Zbytek respondentů by volil někoho jiného nebo není rozhodnutý. V průzkumu provedeném v prvním čtvrtletí roku 2016 se pro demokraty vyslovilo 37 procent respondentů, zatímco pro republikány o deset procentních bodů více.

Volby v polovině prezidentského mandátu

Volby do Kongresu se konají letos 6. listopadu. Američané zvolí všech 435 zákonodárců ve Sněmovně reprezentantů a třetinu ze stovky senátorů. 

Republikáni dnes mají v dolní komoře většinu 24 zákonodárců, v Senátu se mohou opřít o většinu jednoho hlasu. 

Sešup o dvanáct procentních bodů je pro republikány alarmující především proto, že tato skupina voličů je pro ně nesmírně důležitá.

„To pravé jádro republikánů jsou běloši, především starší běloši. A jestli mezi nimi přicházejí o podporu, tak se republikáni mohou těšit na pořádné tsunami,“ komentoval výsledky průzkumu analytik Larry Sabato z University of Virginia. „Jestli to takto půjde až do listopadu, tak jsou hotoví,“ dodal.

Starší a vzdělaní Američané jsou pro výzkumníky zajímavou skupinou ještě z jednoho důvodu. Poctivě chodí k volbám a představují značnou část populace v 26 okrscích, v nichž se letos očekává vyrovnaný souboj. Demokraté k získání kontroly nad Sněmovnou reprezentantů potřebují získat o 24 křesel více, než mají nyní.

Demokraté jsou si tohoto posunu v preferencích dobře vědomi. Předvolební kampaň proto hodlají zaměřit především na penzisty. Například v Indianě se minulý týden začaly vysílat reklamy kritizující rostoucí federální deficit způsobený republikánskými daňovými škrty. „A teď chtějí seškrtat Medicare, aby to měli jak zaplatit,“ odkazuje reklama na vládní program zdravotní péče pro lidi nad 65 let. Demokraté za podobné reklamy chtějí utratit 50 milionů dolarů.

Budeme bojovat o každý hlas

Do kampaně před listopadovými volbami se chystají miliony dolarů napumpovat i republikáni. Věří, že v klíčových státech odvedou silnou kampaň a pesimistické prognózy nakonec odvrátí. „Budeme bojovat o každý hlas,“ ujistila agenturu Reuters šéfka Republikánské národní komise Ronna McDanielová.

Varovné signály se pro republikány hromadí už delší dobu.  V prosinci prohráli senátní volby v Alabamě, tedy ve státě, kde demokraté čtvrt století senátorské křeslo nevybojovali. Další porážky utrpěli ve Virginii nebo New Jersey. A naposledy v březnu podlehli v doplňovacích volbách do Sněmovny reprezentantů v Pensylvánii, tedy v onom pověstném „Rustbeltu“, který Trumpa dostal do Bílého domu (čtěte:Demokraté porazili Trumpa na jeho hřišti, cítí šanci sebrat mu Kongres). 

Experti se shodují, že listopadové volby budou především referendem o Trumpovi.  A ten se zatím velké popularitě netěší. Rok po nástupu do funkce jeho počínání schvalovalo pouze 39 procent Američanů. Tak nízká čísla od druhé světové války žádný americký prezident neměl (na srovnání se podívejte zde).

Katastrofický scénář

Další ranou pro republikány je rozhodnutí předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana neucházet se letos v listopadu o znovuzvolení. Osmačtyřicetiletý politik byl považován za umírněný hlas a světlou budoucnost strany, před šesti lety si ho Mitt Romney zvolil za kandidáta na viceprezidenta.

Ryan mluví o osobních důvodech, podle svých slov se chce věnovat dětem. Analytici se však domnívají, že je už unaven neustálými spory se stranickými radikály a přizpůsobování se nevypočitatelnému šéfovi Bílého domu. Spekuluje se rovněž, že nyní hodlá v závětří vyčkat, až se mu naskytne šance kandidovat na prezidenta.

Republikáni od Ryana očekávali, že se mu během kampaně podaří sehnat štědré příspěvky od dárců a přesvědčit váhající zákonodárce, aby na podzim obhajovali funkci. Obojí je vzhledem k jeho vlastnímu rozhodnutí nekandidovat spíše nepravděpodobné. „Tento scénář je noční můra. Všichni si mysleli, že to oznámí až po volbách,“ komentoval jeho rozhodnutí někdejší republikánský poslanec Thomas Davis III. 

Ryanovo rozhodnutí je totiž jen vyvrcholením dlouhodobého trendu. Odchod ze Sněmovny reprezentantů na konci tohoto volebního období dosud oznámilo 43 republikánů. Někteří se hodlají ucházet o jiný úřad, někteří v politice končí úplně, některé dostihla kampaň MeToo. Každopádně je to tak vysoké číslo, že americká média hovoří o exodu (pro srovnání: úmysl nekandidovat oznámilo dosud 21 demokratů). 

„Někteří zákonodárci skutečně končí, aby mohli trávit více času se svojí rodinou. Ale mnoho z nich se k tomu rozhodne protože ví, že by je čekal velmi těžký boj o znovuzvolení. Každý radši odejde, když je na vrcholu, nikdo nechce končit jako loser,“ okomentoval to pro National Public Radio demokratický stratég Jesse Ferguson.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video