Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tv„Minulý týden jsme během našich rozhovorů s americkými představiteli obdrželi jakousi záruku snížení eskalace v Bejrútu a na jeho jižním předměstí,“ uvedl Míkátí. Podle webu Al-Džazíra dodal, že se již dostavily výsledky, protože se v oblasti snížilo napětí - Izrael nezasáhl jižní předměstí Bejrútu od konce minulého týdne, píše Reuters.
Co se týče příměří, jeho podoba ještě podle libanonského premiéra „nevykrystalizovala“. Dodal ale, že se podnikají kroky na úrovni Rady bezpečnosti OSN a jejích stálých členských států k jeho ustavení, zatím ovšem neúspěšně.
Židovský stát před dočasným zastavením útoků několik týdnů téměř každou noc podnikal údery ze vzduchu na tuto část města, které ničily budovy a zabíjely desítky lidí. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví od počátku zářijového konfliktu mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh zemřelo 2350 lidí, jen v pondělí nálety zabily 41 osob.
Hizballáh začal ostřelovat sever Izraele loni 8. října v reakci na izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy, která začala jako odveta za teroristický útok palestinského hnutí teroristického Hamás na Izrael o den dříve. Izraelská armáda v Bejrútu cílila na řadu vysoce postavených představitelů Hizballáhu, včetně vůdce Hasana Nasralláha, který byl zabit při masivním úderu 27. září.
Před třemi týdny Izrael výrazně zesílil ostřelování objektů Hizballáhu v Libanonu a 1. října zahájil na jihu země i pozemní operaci, protože chce podle svých slov zničit vojenskou infrastrukturu Hizballáhu.
Vážný dopis Izraeli z USA
Server Axios napsal, že šéf americké diplomacie Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin v dopise adresovaném Izraeli uvedli, že musí urychleně podniknout kroky ke zlepšení humanitární situace v Gaze, pokud nechce čelit právním krokům souvisejícím s americkou vojenskou pomocí. Dopis nepřímo naznačuje možné omezení či přerušení vojenské pomoci, ale blíže to nespecifikuje.
V Íránu sílí volání po jaderné zbrani. Názor mění i lidé, kteří režim „nemusí“ |
„Píšeme nyní, abychom zdůraznili hluboké znepokojení americké vlády nad zhoršující se humanitární situací v Gaze, a žádáme, aby vaše vláda tento měsíc podnikla naléhavé a trvalé kroky ke zvrácení této trajektorie,“ napsali američtí ministři v dopise ze 13. října svým izraelským protějškům.
Ministerstvo zahraničí USA pak uvedlo, že dopad izraelských vojenských operací na omezení dodávek humanitární pomoci z jihu na sever Gazy byl extrémně vážný. Za hrozivé označilo vidět lidi, kteří uhořeli následkem izraelských náletů.
Reuters dopis amerických ministrů označuje za dosud nejzřetelnější ultimátum izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi od začátku války před více než rokem. Zároveň ale podotýká, že Washington zatím většinou nesáhl k omezení pomoci Izraeli, i když ten na řadu jeho předchozích varování nedbal. Tel Aviv se zatím k dopisu nevyjádřil.
Riziko amerických obětí. Systém THAAD v Izraeli posílí zapojení USA do konfliktu |
Zpráva o americkém dopise přichází ve chvíli, kdy Izrael rozšiřuje své operace na severu Gazy a kdy rostou obavy ohledně dostupnosti humanitární pomoci, včetně potravin a léků, v celém pásmu. Američtí činitelé dříve v tomto roce uvedli, že Izrael možná porušil mezinárodní humanitární právo použitím amerických zbraní v rámci své operace v Gaze.
Nejnovější dopis zmiňuje pasáž amerického zákona o zahraniční pomoci, který omezuje či zakazuje dodávat vojenskou pomoc zemím, které brání distribuci americké humanitární pomoci. Cituje také memorandum o národní bezpečnosti, které v únoru vydal americký prezident Joe Biden a které ukládá ministerstvu zahraničí, aby Kongresu podalo zprávu o tom, zda považuje za věrohodné izraelské tvrzení, že použití amerických zbraní neporušuje americké ani mezinárodní právo.
List The Washington Post (WP) v pondělí večer napsal, že izraelský premiér dal americké vládě najevo, že neplánuje v rámci odvetné akce zasáhnout v Íránu jaderné a ropné provozy, nýbrž pouze ty vojenské. List v této souvislosti uvedl, že umírněnější odvetu za nedávný íránský útok na Izrael volí Netanjahu s ohledem na americké prezidentské volby, které se uskuteční 5. listopadu a v nichž by hlasování mohla ovlivnit náhlá eskalace konfliktu na Blízkém východě a možný související nárůst cen pohonných hmot. WP zároveň připomněl, že Izrael je největším příjemcem americké vojenské pomoci od konce druhé světové války.
