Fotka amerického prezidenta prezidenta Donalda Trumpa s biblí před kostelem episkopální církve z minulého týdne vyvolala u americké veřejnosti vášnivou debatu. Odpůrci prezidenta zdůrazňovali násilné vyhnání mírumilovných protestujících před kostelem. Podle jeho příznivců naopak zapálení části kostela den předtím dokládá násilnou povahu demonstrací.
Podle analytiků úloha snímku je jasná. Získat na svou stranu americké věřící, kteří představují jeden z klíčových hlasů při prezidentských volbách. Právě bílí konzervativní evangelikální věřící v roce 2016 podrželi Trumpa v jeho bitvě s Hillary Clintonovou a dopomohli mu do křesla amerického prezidenta.
U některých se mu povedlo, píše web Insider. Jeho dlouhodobý podporovatel a syn významného kazatele Billa Grahama, Frank Graham poděkoval Trumpovi za „povzbuzující“ gesto. Analytik křesťanské konzervativní televizní sítě Christian Broadcasting Network zase prohlásil, že raději uvidí fotku Trumpa s biblí než obrázky krajně levicových radikálů, jak zapalují kostely.
Všichni křesťané ale nebyli Trumpovým gestem nadšeni. Biskupka episkopální církve sdělila médiím, že byla pobouřena způsobem, jakým prezident cynicky použil kostel k získání politických bodů. Kritika zazněla od katolíků, které se Trump později pokusil oslovit návštěvou svatyně bývalého papeže Jana Pavla II.
Velká poptávka! Trump si pohoršil, chce rychle obnovit volební mítinky |
Proti Trumpovi se ale postavili i někteří evangelikálové. Vlivný televizní kazatel Pat Robertson, jenž doposud Trumpa zcela podporoval, překvapivě odsoudil prezidentovo prohlášení, že pošle do amerických měst armádu k potlačení nepokojů.
„Nemůžete to udělat, pane prezidente. Jsme jedna rasa. A musíme se navzájem milovat,“ řekl Robertson.
Evangelikální magazín Christianity Today, který minulý rok požadoval Trumpův odchod z úřadu, popsal foto jako „problematické“. Evangelikální senátor Ben Sasse z Nebrasky odsoudil zneužívání „Božího slova jako politické rekvizity“.
Konzervativní evangelikálové uspořádali vlastní pochody na podporu zabitého George Floyda. Televizní kazatel Joel Osteen, jenž vede jednu z největších evangelikálských megacírkví, se vydal v úterý do Houstonu, kde se uskutečnil Floydův pohřeb.
Na jednom z evangelikálních pochodů byl i bývalý prezidentský kandidát mormonského vyznání Mitt Romney, vůbec první republikánský senátor, který se zúčastnil protestů. Trump se mu za to na Twitteru vysmál.
Někteří věřící vnímají protesty jako způsob, jak překlenout politické a náboženské rozdíly ve Spojených státech.
„Bílým evangelikálním církvím protesty dodaly odvahu a vůli říct, že budeme tlačit (proti rasismu). Dokonce i když to znamená čelit kongregacím, které si někdy myslí, že obavy z rasismu jsou jen progresivistická agenda nebo dokonce marxismus,“ prohlásil Carl Nerlos, ředitel evangelikálním organizace Transform Minnesota.
V Houstonu se rozloučili s Georgem Floydem, pohřbí ho vedle matky |
Hlasy evangelikálů jsou pro Trumpa důležitější než kdy jindy s tím, jak se blíží prezidentské volby. Podle posledních průzkumů se ale jeho podpora mezi věřícími snižuje. V březnu bylo s jeho prací prezidenta spokojeno 80 procent bílých evangelikálů. Na konci května číslo kleslo o 15 na 62 procent, podle průzkumu společnosti Public Religion Research Institute (PRRI).
List The New York Times uvádí, že i kdyby věřící se od něj neodvrátili ve velkých počtech, alespoň jejich částečná absence může nakonec převážit misky volebních vah ve prospěch jeho protikanditáta Joe Bidena. Pro Trumpa jsou jejich hlasy čím dál důležitější i vzhledem k tomu, že kvůli koronavirové krizi se od něj odvrací jiné klíčové skupiny, staří lidé a bílé pracující ženy.
Stále více republikánských voličů a představitelů přiznává, že se chystá přeběhnout do druhého tábora a volit demokratického kandidáta. Ač Biden není jejich oblíbenec, považují jej za lepší alternativu než Trumpa.