Výsledek kongresových voleb bude mít zásadní vliv na pozici nového prezidenta, ať už jím bude republikán Donald Trump, nebo demokratka Kamala Harrisová. Bez většiny v obou komorách bude hlava státu velmi obtížně prosazovat části programu, Senát kromě toho posuzuje obsazování vládních postů, jakož i nominace prezidenta k federálním soudům.
V posledních dvou letech držela každá z obou velkých politických stran těsnou většinu v jedné z komor Kongresu. V Senátu, kde se každé dva roky volí třetina členů, je poměr hlasů 51 ku 49 ve prospěch demokratů, zatímco ve 435členné sněmovně volené každé dva roky mají o necelou desítku křesel navrch zástupci Republikánské strany.
Republikáni mají letos poměrně příhodné podmínky na převzetí kontroly nad Senátem, neboť mezi čtyřiatřiceti křesly, která se budou obsazovat, obhajují pouze jedenáct. Navíc v Západní Virginii se o znovuzvolení neuchází dlouholetý zákonodárce Demokratické strany Joe Manchin a očekává se, že jeho post snadno získá bývalý republikánský guvernér tohoto státu Jim Justice.
Průzkumy rovněž nasvědčují tomu, že republikáni udrží všechna dosavadní křesla a mohou pomýšlet i na další zisky. Demokratický senátor Jon Tester v nové sondáži pro deník The New York Times zaostal za svým republikánským vyzyvatelem Timem Sheehym o více než sedm procentních bodů. Analytici z odborné publikace The Cook Political Report pak označují další tři souboje o senátní křesla za zcela vyrovnané.
Měnil zákeřný Trump někdy plenu? Obama se zaníceně bije za Harrisovou |
V případě sněmovny jsou volby vzhledem k vyššímu počtu křesel výrazně více nevyzpytatelné. Podle The Cook Political Report a dalších specializovaných webů mají republikáni i demokraté navrch zhruba ve dvou stovkách obvodů, přičemž o povolební většině rozhodne dvacet až třicet duelů napříč několika státy.
Analytický web FiveThirtyEight ve čtvrtek uvedl, že jeho model vycházející z průzkumů a ekonomických a demografických dat při tisícovce simulovaných voleb přiřkl většinu republikánům v 52 procentech případů, zatímco demokratům ve 48 procentech.
Volby už se v mnoha amerických státech konají, hlasování skončí 5. listopadu. Američané kromě hlavy státu a členů Kongresu volí také státní a lokální činitele a hlasují v nejrůznějších referendech.
