Technát Amerika, jak se původnímu superstátu říkalo, by se táhl celou Severní Amerikou – a ještě dál. Autoři myšlenky chtěli spojit Spojené státy, Kanadu, Grónsko, Mexiko, středoamerické státy i s Karibikem, část Kolumbie a Venezuely a také území dnešní Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany do jednoho velkého celku.
Hnutí technokratů, někdy také nazývanému Technocracy Inc., však nešlo jen o „vyčištění“ mapy. Chtěli se zbavit všech přebytečných struktur, všech zbytečností, které Američanům stály v cestě za produktivitou. A v tom se nejspíš liší od toho, o čem dnes (možná) sní prezident Trump. Vedení země mělo totiž od politiků a úředníků přejít do rukou technokratů. Ti vnímali volené politiky jako nekompetentní a navrhovali spoléhat se raději na vědu a „objektivní“ technokratické principy.
Na Trumpově mapě už je Kanada americká. A Musk se vysmál Trudeauovi |
O téměř sto let staré myšlence se znovu začalo mluvit už začátkem loňského roku, když se Trump začal dívat směrem ke Kanadě. Tehdy ještě po jeho boku stál kontroverzní vizionář Musk, který se svým úřadem DOGE radikálně prosekával vrstvy americké byrokracie. A jak na jaře připomněl například portál The Conversation, Musk má technokracii v krvi.
Jeho dědeček Joshua N. Haldeman totiž patřil k významným postavám hnutí v Kanadě. Zemědělec ze Saskatchewanu stejně jako tisíce dalších právě kvůli suchu a neschopnosti splácet úvěr přišel o půdu, což Haldemana mimořádně vytočilo. Nikdy nepřestal zuřit nad tím, co považoval za příčiny Velké hospodářské krize, popsala stanice CBC.
Trump: Moji moc omezuje jen má morálka, mezinárodní právo nepotřebuju |
„Po celý život zůstal nedůvěřivý vůči finančním institucím a jiným byrokratickým orgánům, což formovalo jeho politickou filozofii,“ uvedla akademická práce o Haldemanovi z roku 1995. Dospěl prý k přesvědčení, že mezinárodní komunistické spiknutí ovládá banky, média a univerzity a usiluje o ovládnutí světa.
Ačkoliv pak přijal za své myšlenky technokracie, za svého života stihl vést dvě politické strany, bojovat proti kanadským premiérům i přesunout celou rodinu do Jižní Afriky a hájit tamní systém apartheidu. Zemřel při pádu letadla ve dvaasedmdesáti letech. Jeho vnukovi, budoucímu majiteli mnoha technologických a dalších firem, byly tehdy tři roky.
Sto tisíc dolarů na hlavu a pacifický scénář. Trump piluje plán, jak koupit Grónsko |
Autoři myšlenky Technátu, mezi kterými byli mimo jiné i inženýři z Kolumbijské univerzity, si získali pozornost v době ekonomické krize a svůj přístup nabízeli jako řešení na masivní nezaměstnanost a chudobu. Zasahovat totiž chtěli také do tržní ekonomiky, i ta měla díky nim běžet efektivněji.
Koncem třicátých let hnutí ztratilo na popularitě, a to i kvůli obavám z nikým nevolených technokratů v čele státu, kteří by se neohlíželi na zájmy či názory občanů ani jiné demokratické procesy a celý Technát by tak v praxi přivedli k autokracii.
Některé nápady, jako je řídit podřízené struktury podle dostupných dat, se však uchytily třeba v městském plánování, dodává The Conversation s tím, že se diskuse o tomto manažerském stylu znovu rozhořely s celosvětovým vzestupem umělé inteligence.
Po Kanadě, o jejímž zahrnutí mezi padesát amerických států mluvil Trump už loni, přišla – přesně podle kolující mapy Technátu – řada i na Grónsko a Venezuelu. Zatímco u dánského území ještě není jasné, zda ho Bílý dům chce vojensky obsadit, nebo koupit, v latinskoamerickém státě už stihl sesadit většinou světa neuznaného prezidenta Nicoláse Madura s cílem těžit tamní ropu.
The “Technate of America” as envisaged in 1940. Stretching from #Greenland to #Venezuela & based on distribution of valuable #Earth resources resulting in an autarchic & self-isolated #US.
Of course to be ruled by a small elite of Tech-CEOs https://t.co/bPCl2CvytC
