„Začneme se spořádaným odchodem zbývajících sil před 1. květnem a plánujeme mít všechny americké vojáky zpátky před 20. výročím 11. září,“ citovala agentura AFP nejmenovaného amerického činitele.
Biden v posledních týdnech několikrát naznačil, že květnové datum nedodrží a podle agentury AP bylo jasné, že se Spojeným státům s největší pravděpodobností nepodaří stažení zbývajících 2 500 vojáků zorganizovat včas.
Trumpova administrativa přislíbila odchod vojáků afghánskému hnutí Tálibán loni v únoru. Podle dohody měly USA do 1. května stáhnout z Afghánistánu všechny své vojáky, islamistické hnutí mělo na oplátkou poskytnout bezpečnostní záruky a vyjednávat s vládou v Kábulu.
První Američané začali odjíždět loni v březnu, mírová jednání s Kábulem pak začala v Kataru v září. Jednání mezi Tálibánem a afghánskou vládou ale váznou a v Afghánistánu pokračuje násilí. Bidenova administrativa se domnívá, že Tálibán neplní tu část dohody, která ho zavazuje přerušit svazky s radikálními skupinami jako Al-Káida.
Češi v Lógaru šest let krváceli a pomáhali, teď provincii přebírá Tálibán |
Tálibán v Afghánistánu vládl letech 1996 až 2001. V říjnu 2001 zahájily USA a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na afghánský režim. Byla to reakce na zářijové teroristické útoky z téhož roku na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001.
