Spojené státy o víkendu na základě Trumpova rozhodnutí zaútočily na Írán. Trump na své sociální síti Truth Social napsal: „Teď je čas na mír“. O jakém míru tu mluvíme?
Mluvíme o eventualitě, že by Írán po těchto zásazích, jak od Izraelců, tak od Spojených států, nakonec přistoupil na nějakou dohodu s USA. Ta by musela obsahovat jasnou podmínku, tedy plné vzdání se obohacování uranu. To je něco, na co Írán nikdy nechtěl přistoupit. To je tedy ten mír, o kterém mluví Trump. V současné době si nemyslím, že na to Írán přistoupí, alespoň ne v dohledné době, ale uvidíme.
Tomahawky z ponorky, „drtiče bunkrů“ z B-2, zasypané vchody. Co ničilo jaderný Írán |
Co všechno víme o nočních útocích na jaderné komplexy v Isfahánu, Natanzu a Fordó? Jakým způsobem se USA zapojily do války?
Je potřeba říct, že jaderná zařízení v Natanzu a Isfahánu se už předtím stala terčem izraelských útoků. Před několika měsíci, když Izrael útočil, zbavil tato zařízení protivzdušné obrany a při nynějších úderech toho využil a obě zařízení do velké míry poškodil. Natanza a Isfahán už v podstatě vyřadily z provozu izraelské údery. Útok Američanů měl možná nějaký symbolický charakter, ale obě zařízení byla nefunkční právě po úderech Izraelců.
V případě Fordó je to trochu jiné, protože se jedná o zařízení hluboko v zemi kryté skálou, což vyžadovalo letecký úder Spojených států. Nemyslím si ale, že bez Američanů by komplex zlikvidovat nešel. Teoreticky by ho Izrael dokázal zničit také. Byla by to náročná operace, ale Izraelci disponují velkou leteckou převahou. Rychlé prohlášení Donalda Trumpa, že zařízení ve Fordu bylo kompletně zničeno, je podle mého názoru ještě předčasné. A v současné době se nad Íránem nenacházejí žádná americká letadla.
Hizballáh nevystřelil ani jednu raketu na Izrael v průběhu té týden probíhající konfrontace.
Šlo tedy o jednorázový útok?
Ano, Američané tam svrhli bomby a zaútočili ještě ponorkami. Cílem útoku nebylo nic víc než zničit ta jaderná zařízení. Nakonec se to podařilo.
A dosáhnout míru?
To uvidíme teď v následujících dnech. Dosažení míru v podání Američanů znamená to, že se Írán kompletně vzdá vojenského jaderného programu, vyveze všechny obohacující centrifugy a uran. A také, že se země podřídí kontrole Mezinárodní agentury pro atomovou energii a zbaví se jaderného materiálu.
ANALÝZA: Trumpův Rubikon. Prezident USA rozbil pat, který byl pro Írán výhodný |
Jaká je teď vojenská kapacita Íránu bránit se? Jakou roli hrají jeho spojenci, jako je libanonské hnutí Hizballáh?
Hizballáh nevystřelil ani jednu raketu na Izrael v průběhu té týden probíhající konfrontace. Stejně tak další jeho spojenci jako Húsíové.
Izraelské akce budou pokračovat. Jejich cílem je nejenom útok na jaderná zařízení, ale hlavně na celý balistický systém. Írán nemůže dál čelit leteckým úderům, protože nemá žádnou protivzdušnou obranu. Tu Izraelci vyřadili. Vůči Izraeli má dvě možnosti. Zaprvé že zbývající raketová zařízení přesune a ukryje. Írán je obrovská země a určitě se Izrael nedostal ještě ke všem. A druhá možnost – tu, kterou vidíme v těchto dnech a hodinách –, je, že ostřeluje Izrael svými raketami. K tomu je potřeba říci, že je diametrální rozdíl v tom, jak střílí Írán a jak Izrael. Írán jednoznačně cílí na civilisty. Jeho útoky už si vyžádaly přes 40 mrtvých a tisíce zraněných.
Írán také hlásí mrtvé civilisty.
Nevím, kolik mrtvých civilistů je na straně Íránu. Bude to řádově níže, ale Izrael tam cílí na vojenské cíle. Určitě tam nějaké civilní oběti jsou, samozřejmě. To, co ale teď dělá Írán, je jednoznačně válečný zločin, protože míří na civilní cíle, zatímco Izrael na vojenská zařízení. Teď je otázka, jak dlouho ještě bude Írán schopný střílet, protože nemá neomezený arzenál a řada jeho nosičů byla zničena.
Jak dlouho se USA připravovaly na zapojení do války?
To nevím. Americká armáda trénuje v podstatě kontinuálně. Spojené státy disponují letadly B-2 a bombami. Určitě to trénovali kontinuálně několik let. A pak v jednom momentě padlo politické rozhodnutí, které Trump může udělat bez souhlasu Kongresu. Tohle není válka. Válku může vyhlásit jenom se souhlasem Kongresu. K akci za hranicemi, která směřuje k ochraně zájmů Spojených států, takový souhlas nepotřebuje.
Je to až moc snadné. Izraelští piloti líčí totální dominanci nad Íránem |
Proč Spojené státy zaútočily právě teď?
Není to nic nového. Politika Spojených států, alespoň této republikánské a Trumpovy předchozí administrativy, je, že Írán se nesmí dostat k vlastnictví jaderné zbraně. Byla to ale politika i Trumpova předchůdce, demokrata Joea Bidena. Spojené státy se o o to snažily několik let. A konsensus nejenom v USA, ale v celém mezinárodním společenství je, že se Írán nesmí dostat k vlastnictví jaderné zbraně. V posledních měsících ale jeho vývoj jaderného programu pokračoval. Směřoval tak k úspěšné výrobě jaderné zbraně velmi rychle. Írán v posledních jednáních se Spojenými státy neukázal žádnou ochotu k ústupku, a tak bylo jasné, že se to bude muset vyřešit vojensky.
Pozn.: Svárovský působí jako místopředseda zahraniční komise KDU-ČSL.
