Šéf NATO je na návštěvě USA a ve středu jednal v Bílém domě právě s prezidentem Trumpem. Americký vůdce spojence z NATO opakovaně kritizoval, že mu ve válce proti Íránu nepomáhají.
„Když nastal čas poskytnout logistickou a další podporu, kterou Spojené státy v Íránu potřebovaly, někteří spojenci byli, mírně řečeno, poněkud pomalí,“ uvedl v úterý Rutte během svého desetiminutového projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu.
„Je ale fér říct, že byli také trochu překvapeni. Aby si prezident Trump zachoval moment překvapení pro první údery, rozhodl se spojence předem neinformovat,“ dodal šéf NATO.
Naštvaný kvůli Íránu a bez Grónska. Trump zvažuje potrestat NATO stažením vojáků |
Generální tajemník Aliance má s americkým prezidentem velmi dobré vztahy a označuje ho za svého dlouholetého přítele. O středečním jednání v Bílém domě řekl, že vedli „otevřenou a upřímnou konverzaci“.
„Ale když se dnes dívám napříč Evropou, vidím spojence kteří poskytují obrovské množství podpory,“ prohlásil šéf NATO. „Téměř bez výjimky dělají vše, o co je Spojené státy žádají. Vyslyšeli požadavky prezidenta Trumpa a reagují na ně,“ dodal Rutte.
Americký prezident během středeční schůzky s šéfem NATO opět zopakoval, jak je ze Severoatlantické aliance zklamaný.
Nepomohli jste s Íránem, proč bychom chodili na pomoc my? vzkázal Trump NATO |
„NATO tu nebylo, když jsme je potřebovali, a nebude tu ani tehdy, až je budeme potřebovat znovu. Pamatujte na Grónsko, ten obrovský, špatně spravovaný kus ledu!!!“ napsal Trump po setkání s Ruttem na své sociální síti Truth Social s odkazem na nedávný spor o autonomní území Dánska, členského státu NATO, které chtěl Trump získat pro Spojené státy. Bílý dům se k průběhu ani výsledkům středeční schůzky oficiálně nevyjádřil.
List The Wall Street Journal ve středu napsal, že Trumpova administrativa zvažuje plán, který by potrestal některé členy NATO, o nichž se domnívá, že ve válce proti Íránu nebyli USA a Izraeli dostatečně nápomocní.
Návrh podle listu zahrnuje například přesun amerických vojsk z takových členských zemí do států, které válku proti Íránu více podpořily, či uzavření americké základny nejméně v jedné z evropských zemí, zřejmě ve Španělsku nebo Německu. Trump nedávno pohrozil i odchodem Spojených států z Aliance, to ale nemůže udělat bez souhlasu Kongresu.
„Nejsme kus ledu, ale hrdý národ“
Proti Trumpovým slovům na účet Grónska se ve středu ohradil tamní premiér Jens-Frederik Nielsen. „Nejsme nějaký kus ledu. Jsme hrdá populace 57 tisíc lidí, kteří každý den pracují jako občané světa s úctou ke všem svým spojencům,“ řekl.
Nielsen dodal, že Grónsko pomáhá udržovat světové společenství budované po druhé světové válce, a to s uznávanou obrannou aliancí a s mezinárodním právním řádem respektovaným všemi stranami. „Tyto věci se nyní zpochybňují. Všichni spojenci by se podle mě měli společně postavit za jejich zachování. Doufám, že se tak stane,“ řekl.
Výbušniny na ranveje, krevní vaky. Když Trump hrozil, Dánové se v Grónsku chystali |
Trump zdůvodňoval nutnost převzetí Grónska rostoucím vlivem Číny a Ruska v Arktidě. Po určitý čas také odmítal vyloučit vojenskou operaci zaměřenou na převzetí ostrova. Nuuk i Kodaň americké požadavky na předání ostrova opakovaně odmítly. Americký prezident nakonec v lednu po jednání s Ruttem prohlásil, že dosáhl rámcové dohody.
Nielsen nyní řekl, že jednání mezi USA, Dánskem a Grónskem o konkrétní podobě ujednání pokračují. Neuvedl ale, co přesně je tématem rozhovorů, poznamenal však, že Grónsko nevylučuje hlubší obrannou spolupráci s USA. Již stávajíc dohody umožňují Spojeným státům výstavbu a provoz vojenských základen na největším ostrově na světě.
