Trump zároveň vyzval ostatní země světa, aby odsoudily to, co označil za íránský pokus o narušení svobody plavby a globálního obchodu na strategické vodní cestě v oblasti Perského zálivu.
Trump řekl, že dron se přiblížil k výsadkové lodi USS Boxer, a ohrozil tak bezpečnost nejen plavidla, ale i posádky. Američané prý před sestřelem opakovaně vyslali k íránskému bezpilotními letounu výzvy, aby se vzdálil.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v sídle OSN v New Yorku v reakci na incident řekl, že nemá informace o tom, že by jeho země přišla o dron.
Američané za sestřelení bezpilotního stroje plánovali odvetný úder, ale Trump ho odvolal, protože by při něm umírali lidé. „Deset minut před úderem jsem to zastavil, protože by to bylo neúměrné oproti sestřelení nepilotovaného dronu,“ uvedl tehdy prezident.
Tento incident zapadá do období napjatějších vztahů mezi Spojenými státy a Íránem, mimo jiné i kvůli jadernému programu Teheránu. Íránské revoluční gardy minulý měsíc sestřelily v oblasti americký dron. Podle Teheránu se tak stalo v prostoru nad íránskými vodami, USA ale trvají na tom, že dron byl v mezinárodním vzdušném prostoru.
Vývoj vztahů mezi USA a Íránem v roce 2019:14. února - Americký viceprezident Mike Pence označil Írán za největší hrozbu Blízkého východu a požádal evropské partnery, aby také odstoupili od dohody o jaderném programu. 8. dubna - USA zařadily íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Teherán v odvetném kroku označil americké ozbrojené síly za teroristickou organizaci. 1. května - Americké sankce na obchodování s íránskou ropou začaly platit bez výjimky pro všechny státy. 8. května - Íránský prezident Hasan Rúhání oznámil, že se jeho země rozhodla zastavit plnění "některých závazků" plynoucích z jaderné dohody. Trump v reakci uvalil nové sankce na vývoz íránských průmyslových kovů a pohrozil dalšími kroky. 15. května - Írán oficiálně přestal plnit závazky plynoucí z mezinárodní dohody týkající se omezování produkce obohaceného uranu a těžké vody. 24. května - Trump oznámil vyslání 1500 amerických vojáků na Blízký východ kvůli blíže neupřesněné íránské hrozbě. 2. června - USA jsou připraveny začít jednat s Íránem o jeho jaderném programu bez předběžných podmínek, řekl americký ministr zahraničí Mike Pompeo. 13. června - Norský a japonský tanker plující v blízkosti strategického Hormuzského průlivu se staly terčem útoku, na palubě jednoho z nich následně vypukl požár. Posádky obou plavidel byly včas evakuovány. USA, Británie a Saúdská Arábie z útoku obvinily Írán, který to ale odmítl. 14. června - USA do oblasti pravděpodobného napadení dvojice tankerů v Ománském zálivu vyslaly torpédoborec. 18. června - Washington oznámil, že vyšle dalších 1000 vojáků na Blízký východ, podle agentur i rakety Patriot, pilotní i bezpilotní letadla a "další prostředky pro odstrašení". 20. června - Íránské revoluční gardy sestřelily, údajně nad íránským územím, americký bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk. Podle Washingtonu se ale incident odehrál v mezinárodním vzdušném prostoru. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) po incidentu vydal zákaz přeletů civilních letadel nad Hormuzským průlivem a Ománským zálivem, přelety nad oblastí zrušily aerolinky i z dalších zemí. 21. června - Trump na poslední chvíli zrušil odvetu za sestřelený dron. Následky včetně obětí by podle něj byly neúměrné. Údery měly směřovat na tři cíle včetně radaru či raketové baterie. 24. června - Trump oznámil zavedení nových, údajně tvrdých sankcí proti Íránu v reakci na nedávné sestřelení amerického dronu. Podle agentur bude jejich terčem i íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. 1. července - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) oznámila, že Írán překročil limit zásob lehce obohaceného uranu, který stanoví dohoda o jaderném programu z roku 2015. 8. července - Podle MAAE Írán začal obohacovat uran na více než 3,67 procenta, což byl limit stanovený mezinárodní smlouvou z roku 2015. Je také možné, že bude obohacovat uran ještě více. 16. července - Írán vůbec poprvé naznačil, že je ochoten s USA jednat o raketovém programu. Podmínil to tím, že USA musejí přestat prodávat zbraně svým spojencům v blízkosti Íránu - Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům. 18. července - USA kvůli íránskému jadernému programu rozšířily svůj seznam sankcí o pět Íránců a sedm společností, z nichž některé sídlí v Číně a jedna v Belgii. Zdroj: ČTK |
