O obsahu memoranda v pátek informoval portál Axios s odvoláním na diplomata ze zprostředkovatelské země a amerického činitele. Text dohody podle zdrojů portálu schválilo íránské vedení, nicméně pravděpodobně ne přímo sám nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí.
Íránská agentura Mehr v pátek současně zveřejnila čtrnáct bodů memoranda, mezi kterými je například závazek Spojených států stáhnout své ozbrojené síly z blízkosti Íránu či íránský požadavek na předložení plánů na rekonstrukci a obnovu ve výši nejméně 300 miliard dolarů (přes šest bilionů korun) ze strany USA a jejich spojenců. Agentura se odvolává na zdroj blízký íránskému vyjednávacímu týmu.
Bombardování Íránu nebude. Trump otočil, dohoda se dle něj může podepsat v Evropě |
Po dobu šedesáti dnů prodlouženého příměří, které se má vztahovat také na konflikt mezi Izraelem a hnutím Hizballáh v Libanonu, by se mělo podle Axiosu dál vyjednávat o řešení otázky íránského jaderného programu. Teherán se v memorandu zaváže, že nebude nikdy usilovat o získání jaderné zbraně.
Trump podle nejmenovaného amerického činitele souhlasil, že jednou z možností, jak naložit s íránským vysoce obohaceným uranem, je zředit ho na nižší úroveň, a to na íránském území pod dohledem mezinárodních inspektorů. Jakékoliv konkrétní kroky týkající se jaderného programu však mají být učiněny až po dosažení následující, druhé dohody.
Teherán by měl na základě memoranda okamžitě otevřít Hormuzský průliv, aniž by od proplouvajících plavidel vybíral jakékoliv mýtné. Objem námořní přepravy má dosáhnout předválečné úrovně do třiceti dní od otevření. Spojené státy naopak podle Axiosu zruší svou námořní blokádu Íránu, která je zaměřena na vývoz íránské ropy.
Útok na Írán |
Po znovuotevření průlivu by Írán získal šedesátidenní výjimku ze sankcí, které brání prodeji jeho ropy. Jestliže Teherán bude naplňovat závazky vyplývající z memoranda a při následujících jednáních projeví „dobrou vůli“, bude údajně postupné zmírňování sankcí pokračovat.
Írán chce za mír (své) peníze. Už nejde o uran, dohoda drhne na miliardách |
Podle Axiosu není jasné, zda memorandum obsahuje mechanismus uvolnění zmrazených íránských aktiv. Teherán požaduje, aby část peněz obdržel ihned po podpisu jakékoliv dohody, zatímco Spojené státy chtějí postupné uvolňování v souladu s tím, jak bude Írán plnit své závazky. USA, Írán a Katar v uplynulých dnech údajně jednaly o možnosti, že by Teherán získal přístup k části svých finančních prostředků zadržovaných v Kataru, a to za účelem nákupu humanitárního zboží.
Shody na textu memoranda bylo podle dvou diplomatických zdrojů dosaženo ve středu večer po jednání katarského vyjednavače Alího Savádího s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím v Teheránu. Savádí během rozhovorů několikrát telefonicky hovořil s Trumpovými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Pokud bude dohoda zprostředkovaná Katarem a Pákistánem podepsána, bude se podle zdrojů Axiosu nazývat Islámábádská dohoda. Podle zdrojů agentury Bloomberg by dohoda mohla být podepsána v Ženevě již v neděli.
Trump odvolal útok na Írán, ropa následně výrazně zlevnila |
Podle informací agentury Mehr memorandum zahrnuje okamžité příměří, včetně konfliktu v Libanonu, znovuotevření Hormuzského průlivu do 30 dní za Íránem daných podmínek, konec americké námořní blokády do 30 dní, závazek Íránu neusilovat o jadernou zbraň či americký závazek respektovat suverenitu Íránu a nezasahovat do vnitřních záležitostí země. Text podle agentury obsahuje i uvolnění zmrazených aktiv ve výši 24 miliard dolarů během 60 dní, z nichž polovina má být Teheránu poskytnuta před zahájením jednání. Otázky íránského balistického programu a podpory íránských spojenců, jako je například Hizballáh, text nijak nezmiňuje, tvrdí Mehr.
Podle íránské agentury IRNA memorandum neobsahuje žádný závazek Teheránu ohledně předání správy nad Hormuzským zálivem. Otázka budoucí správy úžiny má být řešena jako regionální záležitost prostřednictvím společného íránsko-ománského rozhodování.
