Tlak na spojence, aby od Mezinárodního trestního soudu odstoupili, je podle Politica součástí širší kampaně Trumpovy administrativy proti mezinárodním institucím a pravidlům, které americký prezident vnímá jako omezení svobody jednání USA. Spojené státy mají obavy, že by jejich vlastní představitelé mohli čelit stíhání za válečné zločiny. Bílý dům už podnikl kroky k vystoupení USA z pařížské klimatické dohody, vystoupil ze Světové zdravotnické organizace (WHO), ukončil účast USA v Radě OSN pro lidská práva a vyvíjel tlak na firmy, aby bojkotovaly Mezinárodní summit o vesmíru, který se koná tento týden v Paříži.
Velvyslanec Whitaker podle diplomatických zdrojů své vystoupení zakončil slovy: „Budeme pozorně sledovat, kdo stojí na straně Ameriky.“ Souběžně s jeho vyjádřeními rozeslala americká mise při NATO ostatním spojencům dokument, v němž stálo:
„Spojené státy budou systematicky oslabovat pravomoci Mezinárodního trestního soudu (ICC)... důrazně vás žádáme, abyste neprodleně podnikli kroky k odstoupení.“
Rozebereme ho cihlu po cihle. USA přitvrdí vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu |
Dokument podle bruselského serveru rovněž vyzýval spojence, aby „posoudili hrozbu“, kterou ICC představuje pro jejich vlastní země, „veřejně odsoudili jeho překračování pravomocí a okamžitě zastavili“ jakoukoli materiální podporu soudu. „Skoncujme s touto fraškou jménem ICC jednou provždy,“ dodával text. Ačkoli NATO není signatářem zakládající smlouvy soudu, všichni členové aliance kromě Turecka a USA jsou jeho členy.
Kampaň proti Mezinárodnímu trestnímu soudu zahájil letos v létě i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který soud obvinil z narušování suverenity USA. „ICC a jeho příznivci vedou proti naší zemi válku, nikoli pomocí projektilů či raket, nýbrž prostřednictvím právních předpisů, dohod a síly takzvaného mezinárodního práva,“ uvedl Rubio. „Pokud se domnívají, že nás mohou připravit o naši suverenitu, ukážeme jim, co skutečně znamená americké odhodlání,“ dodal.
Členské státy schválily odvolání hlavního žalobce ICC, čelí obvinění ze znásilnění |
Americké ministerstvo zahraničí následně v polovině srpna oznámilo nové sankce na předsedkyni soudu Tomoko Akaneovou či soudního právníka Abdoulayeho Seyeho ze Senegalu. Washington to zdůvodnil snahou soudu rozšířit svou kompetenci na představitele států, kteří se k ICC nepřipojili. Mezi takovými lidmi jsou ruský prezident Vladimir Putin či izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kteří jsou podezřelí ze spáchání válečných zločinů na území států podléhajících jurisdikci ICC. Prohlášení americké diplomacie ale nikoho konkrétního nezmínilo.
Americká kampaň za zrušení ICC přichází podle Politika v okamžiku, který je pro NATO velmi citlivý. Aliance se totiž ocitla pod silným tlakem poté, co řada evropských zemí odmítla podpořit americké válečné tažení proti Íránu, což vyvolalo hněv Donalda Trumpa. Již dříve naopak vlnu rozhořčení v alianci vyvolala Trumpova prohlášení ohledně možné anexe Grónska, autonomního území Dánska, které je členem NATO.
Proč Trumpovu daru pěti tisíc dolarů spíš nevěřit. Viceprezident Vance už hasí požár |
Spory se podle bruselského serveru následně do značné míry podařilo urovnat na červencovém summitu NATO v Ankaře. Za pár dní se ale objevilo nové napětí v souvislosti s požadavkem na odstoupení od ICC. Výroky amerického velvyslance byly „zcela šokující“, uvedl jeden z diplomatů. Jiný jeho slova označil za „zklamání“. V reakci na Whitakerova slova, která zazněla jako vedlejší bod programu jinak běžného jednání, se Francie a Nizozemsko ihned postavily na obranu Mezinárodního trestního soudu a daly najevo svůj nesouhlas s tímto krokem, doplnily diplomatické zdroje.
Washington neuznává jurisdikci ICC, jediného stálého mezinárodního soudu s pravomocí stíhat jednotlivce za genocidu, zločiny proti lidskosti, zločiny agrese a válečné zločiny. ICC v roce 2002 zřídilo mezinárodní společenství. Instituce sídlí v nizozemském Haagu.
