Potenciálně rekordní záznam přišel v pondělí odpoledne místního času ze senzoru v hloubce asi 1,5 metru v zátoce Manatee Bay na samém jihu Floridy. Přibližně o jeden stupeň nižší teplotu hlásila předtím bóje u nedalekého ostrůvku Murray Key. Dosud nejvyšší zaznamenanou teplotou mořské vody je podle studie z roku 2020 hodnota 37,6 stupně, kterou naměřili v zátoce Perského zálivu u Kuvajtu.
Z Floridy zprávy o teplotách vody šplhajících výrazně nad 30 stupňů přichází již několik dní, zatímco v oblasti panují rekordně dlouhá vedra. List The New York Times minulý týden psal o tom, že koupat se v těchto dnech v oceánu je zde jako ponořit se do „hustého, bublajícího sirupu“. Vědci varují, že vývoj by mohl zdecimovat místní populaci korálů. Vody u jihovýchodního amerického státu se v důsledku extrémně dlouhých veder ohřívají na nevídanou úroveň.
„Je to jako vířivka,“ řekla podle listu jedna z návštěvnic pláže v Miami. „Voda je velmi horká, ale jen jakmile do ní vstoupíte. Když ujdete zhruba 50 metrů, je chladnější,“ okomentoval jiný návštěvník.
V Číně naměřili rekordních 52 stupňů Celsia, v USA vedro ohrožuje miliony lidí |
Někteří byli z teplé vody rozpačití. „Říkáte si, co když sem někdo čůrá?“ uvedla rodačka z Miami, která na pláž dorazila s kamarádkami. „Vlastně je to docela studené,“ řekla další z návštěvnic.
Extrémní teplota vod u Floridy je jedním z mnoha důsledků veder, která svírají jih Spojených států už déle než měsíc. Město Miami zažilo přes 40 po sobě jdoucích dní s pocitovými teplotami nad 100 stupňů Fahrenheita, tedy skoro 38 stupňů Celsia. Předpověď takovéto podmínky slibuje i pro zbytek týdne.
Výrazně zasažené jsou také státy Louisiana, Texas a Arizona, kde ve městě Phoenix pokračuje série s denními maximy nad 43 stupni, která trvá od začátku měsíce. Vedra aktuálně opět zesilují a očekává se, že nadprůměrně vysoké teploty tento týden zasáhnou většinu amerického území včetně severu a severovýchodu. „Nebezpečné“ podmínky s pocitovými teplotami nad 39 stupňů se dnes čekaly v oblastech s 55 miliony obyvatel.
Častější a intenzivnější vlny veder jsou podle expertů důsledkem klimatických změn, jejichž motorem jsou emise ze spalování fosilních paliv a dalších lidských aktivit. Už nyní je při tom horko v USA nejvíce smrtícím meteorologickým úkazem, který si vyžádá stovky mrtvých ročně.
Středozemní moře je nejteplejší v historii
Středozemní moře dosáhlo v pondělí nejvyšší zaznamenané denní teploty. S odvoláním na výzkum španělského Institutu mořských věd (ICM) o tom v úterý informovala agentura AFP. Podle ní se tak děje v době mimořádně silné vlny veder ve velké části Středozemního moře, které je zároveň jedním z epicenter globálního oteplování.
„Byl překonán nový rekord (...) mediánové denní teploty na hladině Středozemního moře, a to 28,71 stupně,“ uvedli vědci z barcelonského výzkumného institutu na základě analýzy satelitních údajů evropské služby Copernicus. Předchozí rekord z 23. srpna 2003 činil 28,25 stupně.
Jih Evropy čelí čtyřicítkám. Zavřeli Akropoli, to nejhorší teprve přijde |
Mezi italským ostrovem Sicílie a městem Neapol byly lokálně zaznamenány teploty vody dokonce přesahující 30 stupňů, což je o čtyři stupně nad normálem.
Tyto údaje musí ještě potvrdit služba Copernicus. Španělští výzkumníci jsou však podle AFP přesvědčeni, že číslo je správné minimálně na jedno desetinné místo. Vědci dávají přednost teplotnímu mediánu před průměrem, který bývá příliš ovlivňován extrémními teplotními výkyvy v izolovaných částech Středomoří.
Vysoké teploty vody ohrožují mořské ekosystémy. Podle studie z července 2022 v časopise Global Change Biology se během vln veder ve Středozemním moři v letech 2015 až 2019 odehrál masivní úhyn přibližně padesáti druhů mořských živočichů, od korálů, přes ježovky po různé měkkýše.
Oblast Středomoří, kterou tento měsíc zasáhly rekordní vedra a rozsáhlé lesní požáry, je mezivládním panelem OSN pro změny klimatu (IPCC) dlouhodobě hodnocena jako ohnisko projevu globálních klimatických změn. „Od 80. let 20. století došlo k drastickým změnám v mořských ekosystémech Středozemního moře, a to jak s ohledem na pokles biologické rozmanitosti, tak s ohledem na příchod invazních druhů,“ uvádí IPCC.
