Evropské státy touží po amerických zbraních. Nasvědčují tomu přinejmenším čísla zveřejněná v lednu americkým ministerstvem obrany. Celkový prodej výzbroje zahraničním státům ve fiskálním roce 2022 dosáhl hodnoty přibližně 52 miliard USD (přes jeden bilion korun). V porovnání s rokem 2021, kdy jejich hodnota byla 34,81 miliard dolarů (774 miliard Kč), se tržby zvýšily téměř padesátiprocentně.
Tento nárůst přisuzuje šéf americké Agentury pro obrannou spolupráci (DSCA) James A. Hursch obavám asijských států z rostoucích mocenských ambicí Číny a dopadu ruské invaze na Ukrajinu na zbytek evropského kontinentu. „Vidí, co se stalo na Ukrajině. Středoevropské země se například snaží získat některé ze stejných prostředků, které se dobře osvědčily ukrajinské armádě“, uvedl Hursch.
Vyšší tržby přičítá Hursch také zájmu partnerských zemí o nákladnější vybavení. „Nákup systému HIMARS je například dražší než nákup houfnice,“ podotkl Hursch. „A to je přesně ten druh vylepšení, o který několik našich spojenců a partnerů usiluje,“ dodal. Raketový systém HIMARS se na Ukrajině proti ruským silám velmi osvědčil.
Zbrojní průmysl v Česku a Polsku kvete. Válka na Ukrajině vynáší desítky miliard |
Činitelé z několika evropských zemí pověřených nákupem amerického vybavení potvrzují evropský zájem o zbraňové systémy z USA, potvrzuje agentura Reuters. Některé země by rády americké zbraně vyráběly na své půdě, aby snížily závislost na dovozu a zredukovaly pořizovací cenu.
CEO německé zbrojní společnosti Rheinmetall Armin Papperger uvedl, že jeho firma by mohla začít vyrábět raketomety HIMARS. Společnost Lockheed Martin Corp, americký výrobce raketometů, potvrdila, že zkoumá možnosti společné výroby a přesunu technologie s několika mezinárodními partnery.
Lotyšsko rovněž projevilo zájem o spolupráci na výrobě zbraní s americkými firmami na svém území. Chtělo by vyrábět munici. „Uznáváme výhody, které poskytuje místní výroba munice velké ráže,“ uvedl například lotyšský mluvčí pro vojenské záležitosti Roberts Skraucs.
Důležitost dělostřelecké munice
Právě munice se objevuje na předních místech žádostí evropských států o americké vojenské vybavení. Podle společnosti Raytheon Technologies pět nejmenovaných evropských států projevilo zájem o její přesně naváděné dělostřelecké náboje ráže 155 milimetrů.
Některá média válku na Ukrajině nazývají „opotřebovací válkou“, která se vyznačuje obrovskou spotřebou dělostřelecké munice a raket. Evropské státy si podle analytiků uvědomují, že jako Ukrajina by mohly být též vystaveny podobné formě konfliktu, v němž je potřeba především značné množství munice, spíše než ta nejsofistikovanější počítačová a jiná technika pro high-tech válku budoucího věku.
Zrychlete výrobu munice, než Rusko převezme iniciativu, vyzývá NATO členy |
„Opravdu všem došlo, že toto je válka industriálního stylu,“ uvádí Seth Jones z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu. „Jakákoli budoucí válka vyžaduje mnohem vyšší zásoby zbraní, než se očekávalo,“ dodává též Roman Schweizer, analytik pro obrannou politiku investiční banky Cowen & Co.
Navyšování výroby
Vysoká spotřeba munice ukrajinskou armádou představuje výzvu pro USA a spojence, protože ti musí najít způsob, jak ji nahradit. Aby dostály žádostem i svým vlastním vojenským potřebám, USA navyšují produkci vojenského materiálu. Staví nové závody a rozšiřují ty stávající.
Šéf pro akvizice armády Doug Bush nedávno řekl stanici CNN, že americká armáda plánuje 500procentní nárůst výroby dělostřelecké munice, z 15 000 měsíčně na 70 000. Pro tento účel věnuje Pentagon například miliony dolarů na masivní rozšíření zbrojního závodu ve městě Scranton v Pensylvánii. Továrna investuje nových high-tech strojů, najímá několik desítek dalších pracovníků a nakonec hodlá přejít na nepřetržitou výrobu.
V USA se tenčí zásoby zbrojních systémů pro Ukrajinu, varovala stanice |
„Mnoho spojenců v Evropě právě nyní zvyšuje své objednávky na americké vojenské vybavení v důsledku války. To vše zvyšuje poptávku po naší produkci,“ uvedl Bush.
Zájem o javeliny a drony
Válka na Ukrajině evropským státům rovněž odhalila, že papírově mocnější protivník s masivním počtem tanků a silnějším letectvem může být zastaven prostřednictvím chytrých, levných, a přitom efektních nástrojů války, jako jsou drony či přenosné raketové systému typu Javelin. O americké námořní drony má například zájem Dánsko, Litva by zase ráda pořídila javeliny a další zbraně, na které vyhradila částku 1 miliardy eur (23,7 miliard Kč). Javeliny chtějí i Norsko, Albánie či Lotyšsko.
Bundeswehr má munici na dva dny boje. Scholz přitom sliboval obrat strategie |
Podle Bushe má americká armáda nyní v úmyslu zdvojnásobit výrobu protitankových střel Javelin a každý měsíc vyrobit minimálně 60 kusů protiletadlových střely Stinger. Ty se doposud podle něj téměř vůbec nevyráběly.
I přes zvýšenou kapacitu produkce může trvat rok a více, než objednané zbraně k zákazníkovi doputují. Evropské země si nyní podle nejmenovaných vojenských diplomatů pečlivě hlídají, aby smlouvy byly uzavřeny včas a zabránilo se zpožděním. Právě nákupy zbraní jsou podle diplomatů v řadě evropských zemí jedna z hlavních domácích priorit.
