Trumpův nápad na nakládání s infikovanými odhalili v knize Scénář z nočních můr: Uvnitř americké reakce na pandemii, která změnila historii reportéři listu The Washington Post Damian Paletta a Yasmeen Abutalebová. Deník v pondělí publikoval několik pasáží.
Exprezident Guantánamo údajně navrhl loni v únoru na schůzi v situační místnosti Bílého domu. Bylo to krátce předtím, než se infekce rozšířila po USA a vedla ke smrti více než 601 tisíc lidí. „Nevlastníme ostrov? Co třeba Guantánamo?“ měl se Trump zeptat poradců.
„Dovážíme zboží, ale nebudeme importovat virus,“ měl prohlásit exprezident. S myšlenkou přemístit nakažené na Guantanámo měl Trump přijít pak ještě jednou. Jeho poradci ale umístění amerických turistů do karantény na základně vyloučili s tím, že by se to veřejnosti nemuselo líbit.
Věznici Guantánamo zřídily USA za prezidenta George Bushe po teroristických útocích z 11. září 2001. Kvůli podezření z terorismu tam zadržovali přes 750 lidí, většina z nich ale nebyla obviněna. Bushův nástupce Barack Obama chtěl věznici uzavřít, což se mu však nepodařilo.
Měl jsem pravdu. Za covid z laboratoře žádá Trump po Číně 10 bilionů dolarů |
Trump krátce po nástupu do úřadu v roce 2017 vydal dekret, jímž ponechal věznici otevřenou. Nenaplnil ji ale dalšími vězni, jak dříve sliboval. Nyní je v Guantánamu asi 40 vězňů, většina už skoro 20 let, aniž byla obviněna. Vláda současného prezidenta Joea Bidena má v plánu kontroverzní zařízení uzavřít. Nyní se koná přezkum stavu věznice.
Nebylo to poprvé, co Trump s podobnou ideou přišel. Bezpečnostní expert Miles Taylor ve své knize Anonymous z roku 2019 napsal, že exprezident chtěl na základnu vyslat nelegální přistěhovalce. Trump podle Taylora navrhl označit všechny imigranty vstupující do USA bez povolení za „nepřátelské bojovníky“ a následně je převážet na Guantánamo.
Trump se obával o znovuzvolení
Paletta a Abutalebovou se v knize věnují také události z března 2020 při které měl Trump křičet na tehdejšího ministra zdravotnictví Alexe Azara. „Testování mě zabíjí,“ prohlásil údajně. Koronavirová čísla tou dobou napříč USA raketově stoupala a začínala platit přísná opatření.
„Prohraji ve volbách kvůli testování. Jakého idiota napadlo, že testování bude mít na starost federální vláda,“ hřměl Trump údajně. „Myslíte Jareda?“ měl odpovědět Azar s odkazem na prezidentova zetě a hlavního poradce Jareda Kushnera, jenž měl koordinaci testování na starost.
Kushner měl zase podle Paletta a Abutalebové veřejně nazvat zaměstnance, jenž v březnu dohlížel na nákup 600 milionů roušek, za „zas*aného kreténa“, protože zásilka dorazila do USA až v červnu. „Všichni tu umřeme, než to dorazí,“ řekl údajně Kushner.
„Vzájemní soupeření v Trumpově administrativě a selhání vedení mělo za následek toxické pracovní prostředí, ve kterém, bez ohledu na to, na koho jste se obrátili, byl někdo připraven vám utrhnout hlavu nebo vám vyhrožovat vyhazovem,“ píši novináři v knize, která je založená na rozhovorech s více než dvacítkou současných i bývalých úředníků.
Podle federálních úřadů byla nákaza koronavirem loni v USA třetí nejčastější příčinou úmrtí po rakovině a selhání srdce. Letos již data naznačují, že lidé umírají více i po nehodách, kvůli chronických potížích s dýcháním, po mrtvicích či v důsledku Alzheimerovy choroby.
Nových případů infekce tu nyní přibývá za den průměrně 11 400, zatímco ještě začátkem ledna to bylo 250 tisíc. Sedmidenní průměr úmrtí za 24 hodin spadl na 293, v lednu dosahoval až 3 400.
Téměř 45 procent z 330 milionů Američanů je již plně naočkováno, alespoň jednu dávku pak dostalo 53 procent obyvatel USA. Biden slíbil, že do 4. července, kdy se slaví Den nezávislosti, dostane injekci s covidovou vakcínou nejméně 70 procent dospělých Američanů. Podle dat listu The New York Times ji nyní obdrželo přes 65 procent obyvatel USA nad 18 let.
6. června 2021 |
