Spojené státy v současné chvíli podle Biera dostatečně neusilují o to, aby přilákaly kvalifikovanou pracovní sílu. Největší překážku expert spatřuje v omezeních týkajících se vízového programu H-1B, který zaměstnavatelům v USA umožňuje dočasně najímat kvalifikované zahraniční pracovníky. Program silně využívají firmy v odvětví nových technologií včetně automobilky Tesla Elona Muska.
Poptávka ale v tomto případě značně převyšuje nabídku. Podle Biera se do programu v letošním roce chce zapojit již asi půl milionu lidí, ale míst je jen 85 000, přičemž asi zhruba 20 000 z nich je určeno absolventům magisterských programů na amerických univerzitách. Trump se programu, jehož podporovatelem je právě Musk, v poslední době zastal, přestože ho v minulosti kritizoval. Nicméně mezi stoupenci nastupujícího prezidenta ve věci nepanuje shoda.
Trump na inauguraci pozval Meloniovou, Orbána už ne. Si mu dal košem |
„Očekávám, že budou výrazně omezeny veškeré formy legálního přistěhovalectví,“ poznamenal Bier s tím, že se to bude týkat i uprchlíků či vydávání víz v rámci rodin. „V následujících čtyřech letech to bude výrazně omezeno a bude se to ospravedlňovat různými způsoby od ekonomického protekcionismu přes bezpečnost po zátěž pro státní rozpočet,“ dodal expert s odkazem na Trumpův druhý čtyřletý mandát.
„Nemyslím si, že bude přijato více kvalifikovaných pracovníků, budeme svědky více zamítnutých žádostí a bude se to týkat všech kategorií. Nebude se to nutně dělat oficiálně, nýbrž exekutivními příkazy, které vytvoří další byrokratickou zátěž a celý proces zpomalí,“ řekl Bier.
Nevyloučil zároveň, že Trump zakáže vstup občanům určitých zemí, podobně jako to učinil během svého prvního funkčního období, kdy v roce 2017 dočasně zakázal vstup do USA lidem z řady převážně muslimských zemí.
Mráz mění inauguraci, Trump složí prezidentský slib uvnitř Kapitolu |
Trump, pro něhož bylo nelegální přistěhovalectví opět jedním z hlavních témat kampaně, oznámil, že se ihned po nástupu do úřadu 20. ledna chystá zahájit masivní deportační program zaměřený na miliony migrantů, kteří v USA žijí nelegálně či pod dočasnou ochranou. Experti upozorňují, že taková operace bude velmi nákladná a otázkou je, zda bude proveditelná. Podle Biera by ovšem ekonomické důsledky takové politiky byly devastující a mohly by mít globální dopad.
Pokud by Trump opravdu deportace provedl tak masivně, jak naznačuje, znamenalo by to podle Biera snížení počtu pracovníků na americkém trhu o zhruba tři až čtyři procenta a v konečném důsledku by to pro ekonomiku představovalo větší ránu než finanční krize z roku 2008.
Bier rovněž s odkazem na data uvádí, že USA se během Trumpova prvního mandátu vlivem jeho imigrační politiky nestaly bezpečnějšími, nýbrž naopak; do Spojených států pustil víc odsouzených zločinců než jeho nástupce Joe Biden. V praxi totiž dal republikán přednost co nejjednodušším deportacím, nikoliv snaze vyhostit osoby s trestní minulostí.
Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči |
„Jeho administrativa se zaměřila především na deportování co největšího počtu migrantů, tedy na kvantitu místo na kvalitu. Jinými slovy, pokud bylo potřeba více prostředků na zadržení a deportaci někoho se záznamem v trestním rejstříku oproti někomu, kdo nedávno překročil hranice a neměl záznam v trestním rejstřík, raději zvolili jednodušší deportaci než tu těžší,“ uvedl Bier.
Dodal, že Trump „hodně mluví o zločincích a používá to k ospravedlnění své politiky, nakonec se ale nezaměřuje na zločince, ale na masovou deportaci“ migrantů, bez ohledu na to, co v USA udělali. Na otázku, zda očekává pokračování téhož během Trumpova druhého mandátu, expert bez váhání odpověděl, že rozhodně ano.
