„Pokud dojde k uzavření dohody, musí obsahovat prvky, které jsou pro Izrael důležité,“ prohlásil Netanjahu. Mezi ty se řadí zastavení íránského jaderného programu, omezení balistických raket a zastavení podpory takzvané íránské osy, tedy ozbrojených skupin na Blízkém východě napojených na Teherán, připomněl izraelský premiér.
K dosažení dohody by podle Trumpa rovněž mohlo přispět to, že Íránci „si jistě uvědomují, že minule udělali chybu, když nedosáhli dohody,“ řekl Netanjahu. Izrael v polovině loňského června provedl sérii úderů proti Íránu, při nichž zasáhl jeho důležitá jaderná zařízení. Útoky zlikvidovaly značnou část vojenského velení země spolu s několika jadernými vědci.
Čas dochází, varuje Trump Írán. Hrozí větší flotilou, než jakou poslal k Venezuele |
Írán mezitím prováděl odvetné raketové útoky na Izrael. V červnu se k izraelským útokům na Írán připojily Spojené státy. Ty v měsících před loňskými útoky na Írán jednaly s Teheránem o dohodě o jeho jaderném programu ve snaze přimět ho vzdát se obohacování uranu v zemi. Izraelské útoky tyto rozhovory přerušily.
Středeční schůzka Trumpa a Netanjahua byla sedmou od loňského ledna, kdy se Trump vrátil do Bílého domu.
Brutalita íránského režimu a tisíce obětí
Poté, co íránské úřady začaly brutálně potlačovat protivládní demonstrace a drasticky omezily připojení k internetu, poslala americká vláda do země zhruba šest tisíc terminálů Starlink. Ministerstvo zahraničí většinu těchto terminálů nakoupilo v lednu s cílem pomoci opozičním aktivistům obejít blokování internetu.
Je to poprvé, co Spojené státy napřímo poslaly starlinky do Íránu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. K nákupu došlo poté, co se vysoce postavení představitelé Trumpovy administrativy rozhodli přesunout část financí z jiných iniciativ na podporu svobodného přístupu na internet v Íránu na nákup starlinků.
Jak to vidí Íránci: chtějí změnu, ale bojí se války. Trump nás zradil, tvrdí |
Trump o doručování terminálů věděl, uvedly zdroje WSJ s tím, že nemají informace o tom, zda plán schválil přímo prezident.
Teherán opakovaně obvinil Washington z podílu na podněcování lidového odporu a organizování celostátních demonstrací, které v Íránu vypukly koncem prosince. Zprvu ekonomicky motivované protesty v zemi s přibližně 90 miliony obyvatel se brzy změnily v odpor proti autoritářskému teokratickému režimu.
Spojené státy popřely jakoukoliv spojitost s demonstracemi, ačkoliv dodávky starlinků podle WSJ znamenají, že Trumpova administrativa udělala pro podporu protivládních protestů více, než se doposud vědělo. V lednu Trump protestující Íránce podpořil a vyzval je, aby v demonstracích pokračovali a zmocnili se institucí v zemi. Rovněž jim vzkázal, že „pomoc je na cestě“. Nevysvětlil však, jakou pomoc měl na mysli.
Složitá íránská partie. Proč Trump vyčkává s úderem a Izrael tajuplně mlčí |
Íránská nevládní organizace na ochranu lidských práv HRANA zveřejnila nové údaje, které potvrzují 7 002 obětí během protestů, z nichž 6 506 byli protestující, přičemž 216 z nich bylo mladších osmnácti let. Dalších 214 zabitých bylo hlášených jako lidé spojení s vládními silami a 66 civilistů, kteří se protestů neúčastnili. HRANA nadále prověřuje dalších 11 730 případů.
Íránské úřady podle agentury AFP uznaly smrt více než tří tisíc lidí během protestů, zároveň však tvrdí, že většinu obětí tvořili příslušníci bezpečnostních složek nebo přihlížející, které podle nich zabili „teroristé“ jednající jménem Spojených států a Izraele.
