Na konci října se demokratům podařilo v Sněmovně reprezentantů protlačit rezoluci, která stanoví další průběh vyšetřování prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o důležitý krok v procesu, který by mohl vést k případnému sesazení prezidenta, tedy k impeachmentu.
Proti rezoluci se postavili všichni republikáni. Bez jejich podpory není možné, aby byl Trump odsouzen, pokud by ústavní žaloba došla až před Senát, kde mají většinu. Právě Senát funguje jako soud, který rozhoduje o tom, zda je prezident „vinen či nevinen“.
Republikán Louie Gohmert řekl, že tlak demokratů na vyšetřování Trumpova rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským „posune zemi k občanské válce“.
Trump, který označil kroky demokratů za „hon na čarodějnice“, již dříve též naznačil, že kroky demokratů mohou způsobit novou americkou občanskou válku. Na svém Twitteru citoval pastora Roberta Jeffresse, který varoval, že pokud budou demokraté úspěšní a podaří se jim odvolat Trumpa z úřadu, způsobí to „zlomeninu podobnou Občanské válce,“ z které se „naše země nikdy nevyléčí.“
Na sociálních sítích se začaly šířit příspěvky, které Trumpovi vyjadřují podporu. Jeden z nich zveřejnila krajně pravicová vojenská skupina Oath Keepers (Strážci přísahy). „Je to pravda. Jsme na pokraji žhavé občanské války. Jako v roce 1859,“ napsala.
I mezi dalšími skupinami, které podporují Trumpa, roste obava, že v USA vypukne bezuzdné násilí. Agentura Reuters v této souvislosti zmiňuje skupinu Sons of Confederate Veterans (Synové konfederačních veteránů), která se snaží uchovat vlajky, monumenty a další dědictví Konfederace. Členem skupiny může být jen potomek veteránů americké občanské války.
„Máte tu některé Sons of Confederate Veterans, kteří začnou zítra střílet,“ poukazuje 79letý Jake Jennete, který byl součástí skupiny, ale odešel z ní, protože se mu nelíbil sklon některých jejích členů k násilí.
Jennet podporuje Trumpa a myslí si, že jen „totální zničení liberálů“ v prezidentských volbách v roce 2020 dokáže zamezit občanské válce. Jeho přítel Wayne Newnam taktéž dává vinu za politickou polarizaci v USA liberálům, ale přiznává, že Trump některými svými tweety nepomáhá uklidnit situaci a přilévá oleje do ohně.
Rozdělená společnost
Průzkumy veřejného mínění a odborné studie ukazují, že v USA skutečně roste politické a kulturní rozdělení mezi voliči republikánů a demokratů. Podle jedné studie skoro 60 procent republikánů a přes 60 procent demokratů si myslí, že druhá strana představuje vážnou hrozbu pro USA. Více než 40 procent demokratů a republikánů má za to, že druhá strana je „naprosto zlá“.
Průzkum ČRo: Česká společnost se po revoluci rozdělila na šest tříd |
Více než 10 procent demokratů a přes 20 procent republikánů uvedlo, že pokud by se člen odlišné politické strany choval špatně, mělo by se s ním „zacházet jako se zvířetem“. Přes osm procent republikánů i demokratů považuje za oprávněné použít násilí k prosazení politických cílů strany. Pokud by opoziční strana vyhrála prezidentské volby v roce 2020, je pro násilí dokonce skoro 18 procent demokratů a přes 12 procent republikánů.
Podle průzkumu americké neziskové organizace PRRI je nechuť Američanů k jiné politické straně, než kterou volí, dokonce tak velká, že se promítá i do jejich osobního života. „Velmi nešťastných“ by bylo 39 procent republikánů a 45 procent demokratů, pokud by si jejich dítě vzalo někoho s odlišnou politickou preferencí. Pro srovnání, v roce 1960 by se tak cítilo jen pět procent republikánů a čtyři procenta demokratů.
Nedávný průzkum společnosti Pew Research Center uvádí, že prezidentské volby v roce 2016 byly ve znamení vyhrocené politické polarizace, která se za tři roky Trumpova působení v úřadu ještě prohloubila. Většina voličů republikánů a demokratů (73 procent) uvádí, že se s přívrženci druhé strany nedokážou shodnout nejen na optimální politice, ale ani na základních faktech.
Zápas o duši Ameriky
Podle sociologa Jamese Davisona Huntera, který do akademického prostředí uvedl termín „kulturní války“, oba tábory spolu zápasí o „duši Ameriky“, tedy o to, co Amerika představuje a na jakých hodnotách by měla být postavena. Tento spor je především morální. Zatímco takzvaný ortodoxní tábor soustředěný převážně kolem Republikánské strany se obrací k tradici jako morálnímu návodu života, progresivistický tábor soustředěný kolem Demokratické strany za hlavní morální autoritu považuje „ducha doby“.
Čtyři dny před klíčovými volbami zuří v USA „občanská válka“ o Trumpa |
Obě strany nají pocit, že druhá strana pro ně představuje takové existenciální ohrožení, že musí učinit cokoliv, aby ochránily svoji verzi té správné, morální Ameriky. Pro ortodoxní, konzervativní tábor to například znamená volit Trumpa, i když se podle jeho standardů nejedná o vzor ctnosti.
Tento kulturní boj se do značné míry stává i třídním bojem, poukazuje Hunter. Rozšiřování sociálně-ekonomických rozdílů mezi vyšší a nižší vrstvou americké společnosti vede k tomu, že každá z nich si osvojuje nejen odlišné hodnoty, ale i odlišné způsoby řeči. Oba tábory si tak přestávají doslova rozumět, což vede k prohlubování politických i kulturních rozdílů.
Podle politického reportéra Roba Christensena se toto politické rozdělení projevuje i geograficky. Poukazuje, že v metropolitních oblastech začínají převažovat lidé, kteří jsou velmi vzdělaní a odlišného rasového původu, zatímco ve venkovských oblastech se vyskytují převážně starší bílí lidé. Zatímco republikáni nejsou takřka vůbec voleni v jedněch oblastech, v těch druhých je takřka nemožné, aby byl zvolen demokrat.
V minulosti byli demokraté i republikáni politicky rozmanitější, což mezi nimi umožňovalo nalézat styčné body a vést dialog. Liberální republikáni a konzervativní demokraté však postupně vymizeli a nyní obě strany prý drží jednu ideologickou linii.