Starosta tradičně liberálního města John Hamilton uvedl pro místní média, že přejmenování svátků má především „lépe odrážet kulturní porozumění na pracovištích“, informovala stanice BBC.
„Rozmanitost nás činí silnými, navíc tak budeme lépe reprezentovat veřejnost, jíž hrdě sloužíme. Přejmenování obou dní pracovního volna je opět způsobem, jak můžeme projevit naše odhodlání být inkluzivnější,“ doplnil Hamilton.
Rozhodnutí se však záhy ukázalo jako velmi kontroverzní, když zpráva zaplavila sociální sítě a strhla uživatele k vyhrocené debatě o hranicích politické korektnosti a odkazu historických osobností.
Objevitel, nebo okupant?
Zvlášť kolem oslav objevu Ameriky Kryštofem Kolumbem panuje ve Spojených státech již delší dobu napětí ve společnosti. Zatímco pro řadu občanů představuje cesta italského dobrodruha přes Atlantický oceán objevení Nového světa, pro druhé je Kolumbus symbolem evropského kolonialismu a útlaku původních obyvatel.
Bloomington přejmenoval Kolumbův den a Velký pátek ve jménu inkluze těch, kdo se cítí být uráženi, zatímco sami urážejí druhé. Zvrácené politicky korektní myšlení.
Kolumbův den. Oslava znásilňování a vraždění nevinných lidí, nebo ještě lépe, oslava někoho, kdo se ztratil po cestě do Indie.
Den Kolumbova „objevení“ Ameriky se poprvé připomínal v roce 1792, kdy od připlutí španělských lodí k Bahamským ostrovům uplynulo tři sta let. Oficiálním svátkem se Kolumbův den stal nejprve v Coloradu v roce 1906, na federální úrovni v roce 1937. Několik států však již od oslav Kolumba ustoupilo, například v Jižní Dakotě na stejné datum připadá Den původních obyvatel.
Vášnivé reakce vzbudilo i přejmenování Velkého pátku, které rozhorlilo především americké křesťany, strachující se, aby příště nedošlo třeba i na „zrušení“ Vánoc.
Starosta Bloomingtonu říká, že Velký pátek není inkluzivní. Kristus zemřel, abychom my všichni mohli do nebe. Těžko najdete něco inkluzivnějšího.