Demokratům, kteří drží v dolní komoře amerického Kongresu těsnou většinu, se podařilo obě normy protlačit přes jednoznačný odpor republikánů. Zákony musí projít ještě Senátem, který sice také kontrolují demokrati, republikáni by ale za současného stavu mohli jejich plány pohřbít za pomoci pravidla, které umožňuje senátní menšině zablokovat hlasování o některých legislativních bodech.
Nový volební zákon, označován zkratkou HR1 byl v dolní komoře amerického Kongresu přijat poměrem 220 ku 210 hlasů, patří k vlajkovým lodím demokratického programu. Někteří komentátoři o něm hovoří jako o nejzásadnější reformě volebních procesů od zákona o volebních právech z roku 1965.
Cílem navrhovatelů je především zabránit netransparentnímu financování kandidátů ze strany bohatých sponzorů, rozšířit předčasné a dálkové hlasování či ukončit zažitou praxi účelového překreslování volebních okrsků ve prospěch jedné politické strany. Právo měnit hranice okrsků má napříště připadnout komisím jmenovaným jednotlivými státy. Opatření nazvané „zákon pro lidi“ by také obnovilo volební právo lidem odsouzeným za těžké zločiny.
Reforma se dostává do Senátu ve chvíli, kdy se napříč USA projednávají republikánské návrhy o zavedení nových opatření komplikujících účast ve volbách. Zákon HR1 "vystaví stopku potlačování volební účasti, o kterém se teď debatuje,“ míní kongresmanka Nikema Williamsová z Georgie, kde je prosazování volebních restrikcí obzvláště markantní.
Podle republikánů v Kongresu zase návrh schválený sněmovnou vytváří prostor pro zásahy federální vlády do práva států organizovat vlastní volby a v konečném důsledku by zvýšením volební účasti pomohl demokratům. „Demokrati chtějí použít svoji nepatrnou většinu,... aby zajistili, že v příštích volbách nepřijdou o další křesla,“ řekl lídr republikánů ve sněmovně Kevin McCarthy.
Zákon George Floyda
Republikáni jsou také jednoznačně proti „Zákonu George Floyda o justici a policii“, který ve středu ve Sněmovně prošel poměrem 220 ku 212 hlasům. Opatření nese jméno amerického černocha George Floyda, jehož smrt při brutálním policejním zásahu loni na jaře vyvolala mezinárodní vlnu protestů proti „systémovému rasismu“ a policejní brutalitě.
Případ Floyd, pak vlna vražd. Od roku 1999 v USA nic takového nepamatují |
Policistům by novela mimo jiné zakázala při zatýkání používat škrticí chvaty, které v posledních letech sehrály roli ve vícero kontroverzních případech. Také oslabuje jejich imunitu před žalobami za porušení práv podezřelých. Vyhlídky normy v Senátu jsou stejně jako v případě volebního zákona nejisté, přičemž mezi body, které se pravděpodobně budou přehodnocovat, patří podle AP zejména ustanovení o ukončení „kvalifikované imunity“.
Kromě zákazu škrcení a posílení trestní odpovědnosti policistů zákon předpokládá také zřízení národní databáze přečinů spáchaných strážci zákona. Vzniknout má při ministerstvu spravedlnosti a jejím hlavním účelem je zabránit, aby suspendovaní policisté našli práci u jiného policejního sboru.
Šestačtyřicetiletý černoch Floyd zemřel loni v květnu při zatýkání ve městě Minneapolis poté, co mu bělošský policista téměř devět minut klečel na krku. V USA i dalších zemích se pak konaly bouřlivé protesty pod heslem Black Lives Matter (na životech černochů záleží).
Záběry ze zatýkání George Floyda:
27. května 2020 |
