V březnu má Pentagon vydat stanovisko k žádosti Varšavy o umístění stálé americké vojenské základny v Polsku. Podle polského rozhlasu to řekl polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. Dodal, že o záležitosti jednal s Bílým domem, Kongresem i Pentagonem.
Varšava už dříve oznámila, že by se základna mohla jmenovat „pevnost Trump“. Poláci jsou ochotni přispět na její vybudování dvěma miliardami dolarů (téměř 46 miliard Kč). Jedno ze zvažovaných umístění základny je jen 80 mil od polsko-ruské hranice, upozornil americký rozhlas NPR.
Na základně by mohlo být až 15 000 amerických vojáků a 250 tanků a obrněných vozidel, napsal britský deník The Daily Telegraph.
Varšava nijak netají, že chce odstrašit Moskvu. Dlouhodobou polskou nedůvěru vůči Kremlu vyhrotila ruská válka s Gruzií, ruská anexe ukrajinského Krymu a podpora, kterou Moskva poskytuje proruským povstalcům na východě Ukrajiny.
Americký prezident Donald Trump loni v září řekl, že se Washington žádostí Varšavy velmi vážně zabývá. Dodal, že sám je myšlence základny otevřený. „Myslím, že Rusko jednalo agresivně. Respektují sílu, jako každý jiný. A my máme největší sílu na světě, zvlášť teď,“ prohlásil podle listu The Guardian.
Irák dal Američanům košem
Trump na začátku února projevil přání, aby američtí vojáci zůstali na základnách v Iráku, odkud by sledovali Írán i další neupřesněné části Blízkého východu. Podle představ Washingtonu by se na základny v Iráku mohly stáhnout i americké jednotky, které postupně opustí Sýrii.
Trump neočekávaně navštívil v Iráku vojáky, zastavil se i v Německu |
Trump řekl, že USA utratily spoustu peněz za výstavbu „skvělé“ vojenské základny v Iráku a měly by ji dál využívat ke sledování Íránu. Patrně mínil leteckou základnu Al Asad na západě Iráku, kterou v prosinci neočekávaně navštívil, napsal deník The Washington Post.
Irácký prezident Barham Sálih ale Trumpův plán odmítl. „Nedovolíme to,“ uvedl s tím, že americké síly jsou v zemi jen kvůli pomoci v boji proti terorismu. Sálih dodal, že Irák má zájem na dobrých vztazích se sousedy, včetně Íránu. „Irák nechce být stranou jakéhokoliv konfliktu mezi více zeměmi,“ doplnil s tím, že Washington nemá Irák zatěžovat vlastními „politickými prioritami“.
USA pod vedením Trumpa odstoupily od jaderné dohody s Íránem a znovu na Teherán uvalily ekonomické sankce. Washington a jeho blízkovýchodní spojenci Izrael a Saúdská Arábie nelibě nesou, že Írán posiluje svůj vliv v Iráku, Sýrii, Jemenu i Libanonu.
Základna na ostrově, kde uprchlíci páchají sebevraždy
Loni v listopadu se USA, Austrálie a Papua-Nová Guinea dohodly, že společně vybudují námořní základnu Lombrum na ostrově Manus, který patří Papui-Nové Guinei.
Americký viceprezident Mike Pence nesdělil podrobnosti o velikosti základny ani jejím plánovaném dokončení. Neuvedl také, zda v ní budou trvale kotvit americké (válečné) lodě.
Pacifik přestává být americkým hřištěm, největší námořnictvo už má Čína |
USA a Austrálie sdílejí obavy z rostoucího čínského vlivu v Pacifiku, poznamenal server BBC. V roce 2017 se čínské námořnictvo stalo největším na světě. Loni se objevily zprávy, že Čína jedná o výstavbě své stálé vojenské základny na ostrově Vanuatu, který leží necelých 2 000 kilometrů od Austrálie.
Manus je nechvalně proslulý tím, že na něm Austrálie často roky drží žadatele o azyl. Na špatné zacházení s migranty, kteří na ostrově sahají k sebepoškozování i sebevraždám, upozornila znovu loni v listopadu lidskoprávní organizace Amnesty International.
Americký radar v Česku – dlouhá a málo známá historie
Bývalý afghánský prezident Hamíd Karzai loni v únoru řekl, že USA chtějí své trvalé základny i v Afghánistánu. Mají jim pomoci prosadit se ve strategickém středoasijském regionu. O ten se USA přetahují s Ruskem, Čínou, Indií, Pákistánem i Íránem.
Gorbačov: Svět je na pokraji nové studené války. A může za to Západ |
„Mají svou globální politiku a soupeření. Mají Čínu jako velikou rostoucí mocnost. Mají Rusko jako posilující velmoc na světové scéně a cítí se ohroženi,“ prohlásil Karzai o Američanech. Tento vystudovaný politolog v USA žil a podnikal a k moci v Kábulu ho vynesla americká invaze do Afghánistánu v roce 2001.
Mezi lety 2006 až 2008 usiloval Washington veřejně o vybudování svého radaru v Česku. Od záměru upustil v roce 2009, kdy nový americký prezident Barack Obama ohlásil „reset“ vztahů USA s Ruskem.
První diskuse o spolupráci Česka a USA v oblasti americké protiraketové obrany však začaly už v roce 1997, tedy ještě před vstupem Česka do NATO. Ve vydání z 23. ledna 2007 na to upozornil deník Metro.
Světová říše amerických základen
„Spojené státy udržují skutečnou říši vojenských základen po celém světě – přibližně 800 z nich ve více než 70 zemích,“ napsal v červenci 2017 John Glaser, analytik washingtonského pravicového think tanku Cato Institute.
Třetí světová válka je blíž než mír, myslí si dvě třetiny lidí na Západě |
Zároveň upozornil, že neexistuje oficiální kompletní, aktualizovaný a veřejně přístupný seznam těchto zahraničních základen.
Podle něj jsou například v Německu, Itálii, Británii, Norsku, Portugalsku, Kosovu, Turecku, Gruzii, Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Džibutsku, Nigeru, Čadu, Ghaně, Jižním Súdánu, Japonsku, Jižní Korei, Thajsku, Singapuru, Austrálii, na Filipínách a také v Hondurasu, Peru, Brazílii, Kolumbii a na Kubě.
Rusko mělo podle Glasera jen devět zahraničních základen a Británie i Francie dvanáct.
