Pamatujete si, co jste dělali, když jste se o útocích dozvěděli? Jedenácté září byl takový šok, že mnozí z nás si ty chvíle dodnes vybaví. Televize přerušily standardní vysílání a po zbytek dne, týdne a bez velkého přehánění i měsíce místo něj „jelo“ mimořádné zpravodajství.

Autor: Sean Adair, Reuters

Sociální sítě ještě nebyly, informace tak přicházely s mnohem větším zpožděním, než by tomu bylo dnes. Tehdejší prezident USA George W. Bush se o útoku na druhou věž Světového obchodního centra dozvěděl na exkurzi základní školy v Sarasotě na Floridě. Reagoval několikaminutovým mlčením. Později popisoval, že nechtěl znepokojovat děti před sebou.

Autor: Win McNamee, Reuters

Za bezprecedentním terorem stáli teroristé z Al-Káidy. Série čtyř koordinovaných sebevražedných útoků zabila 2 996 lidí, včetně 19 útočníků, a dalších asi 25 tisíc zranila. Ani po pětadvaceti letech stále nevíme všechno. Dosud se například nepodařilo identifikovat přes 1 100 obětí atentátu.

Autor: Richard Drew

Teroristé ráno 11. září unesli dopravní letadla a nasměrovali je do věží Světového obchodního centra na Manhattanu a do Pentagonu nedaleko Washingtonu. Čtvrté letadlo se zřítilo na poli v Pensylvánii poté, co se pasažéři únoscům vzepřeli.

Autor: Profimedia.cz

V 8:46 narazil letoun American Airlines do první věže newyorského obchodního centra. O sedmnáct minut později udeřil letoun United Airlines i do druhé věže. Ta šla k zemi jako první, a to minutu před desátou hodinou. O devětadvacet minut později se zřítila i první věž.

Autor: Profimedia.cz

Šokovaní a zdrcení Američané se neptali jen „kdo“, ale i „proč“. Proč to pachatelé udělali? Až v roce 2004 se k útokům definitivně a jednoznačně přihlásil saúdskoarabský miliardář a „král teroru“ Usáma bin Ládin. O tom, že útoky nařídil, se však mluvilo i dříve.

Autor: ČTK

Ve zkratce se Usáma chtěl pomstít Američanům za „okupaci“ jeho rodné Saúdské Arábie a za všechna příkoří, která podle něj způsobili muslimům. Oficiálně Al-Káida mezi motivy teroru uváděla americkou podporu Izraele, přítomnost amerických vojenských základen na saúdskoarabském území či sankce proti Iráku.

Autor: ČTK

Šéf Al-Káidy se léta skrýval pod ochranou afghánských radikálů z Tálibánu. Americká invaze do Afghánistánu, kdy byl poprvé aktivován článek pět smlouvy o NATO, sice přinesla rychlý pád tamního režimu, bin Ládinovi se však podařilo uniknout a dál se úspěšně skrýval.

Autor: Profimedia.cz

Americká válka v Afghánistánu skončila stažením amerických sil i jejich spojenců z NATO a opětovným dobytím Kábulu Tálibánem v roce 2021. Válka si vyžádala skoro 200 tisíc lidských životů na obou stranách a bilionové náklady.

Autor: Carmen Taylor, AP

V New Yorku zasahovaly po útocích stovky hasičů a desítky jich zemřely přímo mezi troskami budov. Brooklynští hasiči George Johnson, Dan McWilliams a Billy Eisengrein vyvěsili ještě 11. září na troskách vlajku USA.

Autor: Thomas E. Franklin, AP

Do ovzduší se po útocích uvolnily tuny zplodin a poničily zdraví nejen zasahujících hasičů, policistů a zdravotníků. V dalších dvou dekádách zahynulo na onemocnění související s událostmi 11. září více lidí, než kolik jich přišlo o život v samotný den teroristického útoku.

Autor: Reuters

Záchranáři měli po pádu Dvojčat plné ruce práce. Padající trosky fatálně zranily i kaplana newyorských hasičů Mychala Judge. Kusy budovy na něj spadly ve chvíli, kdy dával jednomu muži v útrobách WTC poslední pomazání.

Autor: Shannon Stapleton, Reuters

Protože všech devatenáct únosců při útocích zahynulo, nikdy nebyli postaveni před soud. Usáma bin Ládin nebyl nikdy formálně obviněn. Za útoky byli zatím odsouzeni jen tři lidé, ve věznici Guantánamo na Kubě setrvává pětice obviněných islamistických radikálů.

Autor: AP

Bin Ládina se Američanům podařilo zneškodnit – a následně mrtvého hodit do moře – až o deset let později při přísně tajné operaci v Pákistánu. Uniknout se nepovedlo ani Chálidu Šajchovi Muhammadovi. Takto vypadal mozek teroru z 11. září 2001 krátce po svém dopadení.

Autor: Profimedia.cz

Za útoky byli zatím odsouzeni jen Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui, Maročan Munír Mutasádik a Španěl syrského původu abú Dahdá. Moussaoui za přípravu útoků dostal v roce 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění. Mutasádikovi potvrdil v roce 2007 hamburský soud patnáct let vězení za podporu útoků.

Autor: ČTK

Německo v říjnu 2018 Maročana Mutasádika vyhostilo. Abú Dahdá byl zatčen v listopadu 2001, v roce 2005 odsouzen za terorismus na sedmadvacet let vězení, v červnu 2006 mu španělský Nejvyšší soud snížil trest na dvanáct let. Z vězení byl propuštěn v květnu 2013.

Autor: Reuters

V Guantánamu pak setrvává pětice obviněných. Pákistánci Chálid Šajch Muhammad a jeho synovec Alí Abdal Azíz, Jemenci Ramzí bin Šibh a Valíd Attaš a Mustafá Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie.

Autor: AP

V roce 2014 se na místě původní budovy otevřel nový mrakodrap One World Trade Center, který má 104 poschodí. Kromě budovy One WTC, na jejímž vrcholu je vyhlídka, stojí na místě zvaném Ground Zero také památník obětem útoku, muzeum a několik nových výškových budov.

Autor: AP

Zničená newyorská silueta zůstala zahalená prachem ze zřícených Dvojčat ještě několik dní. Na snímku z 15. září 2001 bdí nad Manhattanem socha Svobody. Teroristé si Světové obchodní centrum vybrali právě proto, že bylo symbolem svobody, symbolem New Yorku i americké prosperity.

Autor: Dan Loh, AP

V září 2008 byl také otevřen památník u Pentagonu a v září 2015 památník v Pensylvánii, kde se zřítily další letouny. Menší památníky vyrostly po celých Spojených státech.

Autor: Profimedia.cz

Kromě toho, že Američané vyhlásili válku teroristům, se svět proměnil i jinak. Mnoho dalších zemí posílilo protiteroristickou legislativu a rozšířilo pravomoci svých bezpečnostních a zpravodajských složek. Cestování letadlem už například nikdy nebylo jako dřív.

Autor: AP

Zpřísnily se veškeré bezpečnostní kontroly na letištích, zavedly se limity na množství tekutin, které si lidé mohou vzít s sebou do letadla, ale i na velikost převážené kosmetiky a ve zkratce čehokoliv, z čeho by se potenciálně mohla stát zbraň nebo dala sestavit bomba.

Autor: Reuters

Cestování pak začalo připomínat hru nervů i pro obyvatele arabských zemí. Každý muslim či jen nositel arabsky znějícího jména byl v očích především amerických úřadů potenciální terorista. Spojenými státy se přelila vlna islamofobie, která pomalu ustupuje až nyní, po pětadvaceti letech.

Autor: Reuters

Jedenáctým zářím nicméně řádění teroristů neskončilo. Následovaly bombové útoky na vlaky v Madridu, při nichž zemřelo 193 lidí, a atentáty na londýnské metro s 52 oběťmi.

Autor: Profimedia.cz

Zpackaná invaze do Iráku z roku 2003 následně vedla ke vzestupu Islámského státu, který na Al-Káidu navázal a rozpoutal obludný teror proti všemu, co se Západu jen dotklo. Vraždili, demolovali a vyhrožovali. Na území Iráku a Sýrie budovali svůj svatý chalífát a lákali do něj stoupence z celého světa.

Autor: Reuters

Chalífát se sice mezinárodní koalici s pomocí kurdských bojovníků podařilo zničit, radikální islamistické myšlenky však žijí dál a pořád mají dost fanoušků. Ani útoky na západní cíle úplně nevymizely, díky nesmírnému úsilí a profesionalizaci bezpečnostních složek je jich však zlomek ve srovnání s uplynulými lety.

Autor: AP

Ani dnes se však nedá úplně vyloučit takový teror, jaký přesně před pětadvaceti lety zdrtil Američany a nesmazatelně se zapsal do jejich historie.

Autor: Profimedia.cz

25. výročí útoků z 11. září. Den, který změnil svět