Městečko Hettstedt leží v Sasko-Anhaltsku severozápadně od Lipska a má asi 15 tisíc obyvatel. Postupně tam ubytovali tři stovky běženců, ve městě ale nakonec zůstal jeden jediný. Danny Kavalier, starosta Hettstedtu, by přitom podle německého deníku Süddeutsche Zeitung uprchlíky ve městě viděl rád.
Uprchlická krizeATÉNY: Uprchlíci bydlí na pustém letišti IDOMENI: Svědectví českého dobrovolníka LESBOS: Hřbitovy jsou plné ČECH VE ŠVÉDSKU: Vždy jsme byli humanitární zemí HOTSPOTY: Jak funguje registrační centrum EXPERTKA: Turci měli lepší karty TRAJEKTY: O lístky na pevninu je boj SEX: Němci běžencům vysvětlují orgasmus ZDRAVOTNICTVÍ: Němci těží z přílivu syrských doktorů CHIOS: Běženci na Homérově ostrově KOMENTÁŘ: Švédská frustrace |
Populace města totiž dlouhodobě klesá. Po pádu berlínské zdi mělo městečko asi 20 000 obyvatel, až do dneška ale počet obyvatel klesl na 14 600 a v nejbližších letech se očekává pád až na 11 000. To městu přinese i řadu problémů; snižovat se bude městský rozpočet, zavřít se budou muset také některé školy a školky.
Už teď mají některé společnosti problém najít zaměstnance v produktivním věku. Průměrný věk je zde totiž 53 let. Cavalier tak vidí naději právě v uprchlících. Většina z nich však Hettstedt opustila, jakmile jen to bylo možné. „Když sem přijdou lidé z velkoměsta, není pro ně naše městečko příliš lákavé,“ vysvětlil starosta.
„Pravé Německo“
Mnozí z uprchlíků se uchylují do měst, kde už žijí jejich známí nebo lidé jejich etnika. Tomu prý starosta rozumí. „Někteří však říkají, že toto není to pravé Německo. Že chtějí pravé Německo,“ říká starosta s tím, že tím myslí staré spolkové země.
Například severoněmecký Hamburk přitom musí do konce roku připravit místo pro příchod dalších 40 000 uprchlíků. To bude v součtu s již existujícími místy činit 79 000. „To je i pro město jako Hamburk mnoho,“ řekl koordinátor pro uprchlíky Anselm Sprandel.
Sprandel má tak opačný problém než starosta Hettstedtu. Hamburk je totiž žádanou lokalitou nejen mezi uprchlíky. „Jsou zde pracovní místa, mnoho kulturních atrakcí, multikulturní prostředí a mnoho vládních institucí,“ vyjmenovává výhody Sprandel. Navíc tu i před uprchlickou krizí byly na poměry velkoměsta levné nájmy.
Podle pátečního prohlášení německého ministra vnitra Thomase de Maiziéra počet žadatelů o azyl v Německu klesá. V prvním čtvrtletí roku 2016 byl jejich počet o dvě třetiny menší než v posledních třech měsících roku 2015. Celkem požádalo o azyl přes 181 tisíc lidí (více čtěte zde).
Migranti loni mířili ve velkém například do Mnichova. Za první zářijový víkend jich přicestovalo do bavorské metropole na 20 tisíc:
13. září 2015 |
