Většina lidí plujících námořními cestami do Evropy čelí persekucím, válce a hladu, kvůli touze ekonomicky si polepšit migruje „pouze“ necelá pětina lidí, píše se ve zprávě zveřejněné v pátek.
Výzkumná zpráva vznikla v rámci projektu EVI-MED, která se snaží zkoumat migraci ve Středozemním moři na základě empirických dat. Vznikla pod záštitou Middlesex Univerzity z Londýna ve spolupráci s organizacemi pro migraci působících v Řecku, na Sicílii či Maltě (zpráva v angličtině k nahlédnutí zde).
EU se radila, jak na migranty. Česko pošle do Itálie policisty a 21 milionů |
Z odhadovaného počtu 1 008 616 lidí, kteří připluli do Evropy v roce 2015, pocházelo podle výzkumníků 84 % ze zemí, které kvůli konfliktům v nich vytvářejí uprchlíky - včetně Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Čtvrtina z nich byly děti, píše britský deník The Guardian.
Studie je založena na 750 dotaznících a více než stovce výzkumných rozhovorů vedených v uprchlických centrech v Řecku, Itálii a Maltě. Upozorňuje například na to, že mnoho z uprchlíků čelilo zneužívání, 17 % má zkušenost s nucením k neoficiální práci. Polovina dotazovaných byla během jejich cesty zatčena a zadržována.
Převaha ekonomických migrantů je mýtus, říká profesor
Vedoucí týmu profesor Brad Blitz řekl, že zjištění ukazují, že lidé přicházející do Evropy k tomu mají dobré důvody. „Vlády a některá média udržují mýtus, podle kterého ‘pull’ faktory (“přitahující“ faktory, které způsobují, že lidé dobrovolně migrují, aby si polepšili, pozn. red.) jsou silnější než ‘push’ faktory (“vytlačující“ faktory, které lidi nutí nedobrovolně opustit svou zemi, pozn. red.) a ekonomické důvody jsou tak klíčovým katalyzátorem,“ říká Blitz s tím, že zjištění týmu jsou přesně opačná než tento předpoklad.
„Drtivá většina lidí, se kterými jsme mluvili, přišla ze zoufale chudých zemí, ale také z míst, kde byli terčem násilí nebo jiných obav o bezpečí jejich rodin. Neměli jinou možnost,“ dodává britský profesor.
Válka byla nejdůležitějším faktorem pro útěk ze země svého původu u 49 % zpovídaných v Řecku a u 53 % na Maltě. Na Sicílii jako důvod odchodu ze své země uvedlo válku kolem 25 % lidí, 49 % pak uteklo kvůli persekucím. Pouze 18 % dotazovaných ze všech třech míst uvedlo, že migruje kvůli ekonomickým důvodům.
Jeden ze Syřanů například uvedl: „Žil jsem se svou ženou v Idlíbu (kde došlo například k chemickému útoku, který měl na svědomí přes sto mrtvých, více zde). Měli jsme normální život, dokud nevypukla válka. Náš dům byl vybombardován a my ztratili všechno, neměli jsme jinou možnost, než odejít.“
„Strach a nejistota vyhnaly ve velké míře naše respondenty do Evropy, ačkoli menšina uvedla, že přišli z čistě ekonomických důvodů a ještě méně z osobních nebo nemateriálních důvodů, jako je cestování nebo studium,“ uvedl Blitz.
Mnoho migrantů prý původně ani nemělo plán, co bude jejich konečná destinace. Někteří lidé ze západoafrických států například chtěli hledat práci v Libyi, ale ve válkou postižené zemi se nakonec ocitli v zoufalé situaci. Muž z Pobřeží Slonoviny například strávil dva roky v libyjském vězení, další muž z Guineji řekl, že mu zničili doklady a byl uvězněn na dva týdny. „Neměl jsem tušení, že jsou v Libyi lidé vězněni, zabíjeni a mučeni,“ vysvětlil důvody pro útěk ze severoafrického státu.
Podle Judith Sunderlandové z Humans Right Watch by měl mít každý možnost zažádat o azyl a jeho žádost by měla být pečlivě přezkoumána. Kvůli přeplněnosti přijímacích středisek je to však v praxi málo časté. Z účastníků výzkumu dosáhlo pouze deset procent na status uprchlíka.
Video ukazuje záchranu 700 uprchlíků u Sicílie (3/2016):
30. března 2016 |
