"Přinášíme tím naději pro záchranu ohrožených živočichů," vysvětlil možné využití objevu člen vědeckého týmu Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby Akademie věd.
Vědci jako první na světě dokázali vysušit buňky mrazem a zase je podle libosti oživit. Pak je použili při naklonování ovčích embryí. Z vysušených buněk ohrožených zvířat by teď dala vytvořit databanka, která by v budoucnosti mohla sloužit k jejich naklonování.
Objev vědců může pomoci při záchraně ohrožených, a dokonce i vyhynulých druhů. "Zatím byla jedinou buňkou obsahující jádro, kterou se podařilo uchovat v dehydrovaném stavu, spermie," vysvětluje Fulka. Vědci z Prahy a Sardinie jsou první na světě, kterým se to podařilo s tělními buňkami ovcí.
Zachovat genetický materiál zvířat na pokraji vyhynutí lze i zmrazením buněk v tekutém dusíku. Tento postup je však drahý a technicky náročný. "V terénu či při nečekaném úhynu vzácného zvířete je i obtížně proveditelný," dodává Fulka.
Nová metoda umožní uchovat buňky neomezeně dlouho. A podle Fulky se teď od sci-fi k realitě posunulo i případné naklonování vyhynulého mamuta.
Pomoc při léčbě rakoviny
"Jde o mimořádné zjištění," reagovala na Fulkův výzkum ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková. Vědce považuje v jeho oboru za jednoho z nejlepších. "Objev by také mohl pomoci při obnově rakovinou zasaženého orgánu," dodala.
Fulkova objevu si cení zejména proto, že klasické zmrazování buněk a jejich uchovávání v extrémně nízkých teplotách není pro tkáň vždy bez rizika. Podle Sykové nemusí být daleko doba, kdy budou tyto výsledky využitelné i v medicíně. Například při léčbě poruch ledvin, jater, kostí.
"Rehydrované buňky by mohly rovněž pomoci při obnově rakovinou zasaženého orgánu," domnívá se Syková. Lékaři třeba mohou člověku s genetickými předpoklady k rakovině v mládí odebrat zdravé buňky. Ty mu – propukne-li u něj později smrtelná choroba – zachrání život tím, že nahradí nemocnou tkáň.
Předseda Akademie věd Václav Pačes upozorňuje, že nejde o první unikátní objev Fulkova týmu. "Význam této práce vidím zejména v tom, že uchovává po dlouhá léta starou tkáň, kterou můžeme podle úrovně vědeckého poznání vždy vrátit do života," oceňuje Pačes.
Čtěte v sobotní MF DNES
Rozhovor s Josefem Fulkou čtěte v sobotní MF DNES v rubrice Věda
