Když se Didier François, Nicolas Hénin, Edouard Elias a Pierre Torres blížili v noci z pátka na sobotu k turecké hranici, byli pohublí, vyčerpaní a měli obličeje zarostlé dlouhými vousy. O den později se závratně proměnili: s hladce oholenými tvářemi a širokým úsměvem padali do náručí svých blízkých, smáli se a vtipkovali.
Dokázali to, po čem sní dalších třicet jejich kolegů z celého světa. Vrátili se ve zdraví ze syrského zajetí. "Cítíme obrovskou úlevu a radost," řekl po příletu na pařížskou vojenskou základnu Villacoublay 53letý Didier François. "Pod oblohou, kterou jsme neviděli tak dlouho, můžeme dýchat čerstvý vzduch a procházet se jako svobodní lidé."
Únosci novináře postupně sebrali během loňského června. Šest měsíců je drželi v podzemní kobce, kam nedosáhly sluneční paprsky. Přes dva měsíce zůstali připoutaní jeden k druhému. "Nikdy jsme ale neztratili naději. I když to byla dlouhá cesta," pověděl François stanici Europe 1, kde je zaměstnaný. "Čas od času se k nám dostaly útržky informací. Věděli jsme, že na nás svět nezapomněl."
Překvapivé propuštění
Čtveřici kromě rodinných příslušníků přivítal na letišti také prezident François Hollande, který tvrdí, že Francie nezaplatila za novináře výkupné.
Bližší detaily vyjednávání a okolnosti propuštění však odmítl podat vzhledem k tomu, že v oblasti afrického Sahelu jsou stále drženi jiní dva francouzští novináři.
Proč tak byla čtveřice zpravodajů po deseti měsících vězení ze Sýrie vydána zpět do vlasti, zůstává otázkou. Jeden z reportérů Nicolas Henin nicméně televizi France 24 popsal, že je až k tureckým hranicím dovezli sami jejich únosci.
"Nasměrovali nás k pozicím turecké armády, kde jsme byli očekáváni," řekl redaktor časopisu Le Point. Podle něj nikdo z nich neměl zavázané oči, jak psala turecká média. Odešli volně. "Naše propuštění bylo opravdové překvapení," dodal.
Podle všech indicií stáli za únosem radikální islamisté z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě. Jak Henin popsal, cestoval se svými vězniteli po celé Sýrii. "Bylo to složité, drželi mě na několika místech, v různých typech vězení. Většinou s jinými lidmi. Někdy jsme cestovali i několik dní," popisoval své zážitky.
Nejhorší pro něj byl okamžik, když se tři dny po únosu pokusil utéct. Po jediné noci ho však únosci dopadli. Znovu se vrátil na svobodu až po dalších 318 dnech.