Zpráva o afghánském zlatém pokladu, kterou krátce po zahájení spojeneckých náletů na Taliban přinesly například britské Timesy nebo i americký list New York Times, zní neuvěřitelně: jedna z nejchudších zemí ukrývá jednu z nejcennějších sbírek zlatých artefaktů na světě.
UNESCO se o poklad bálo
Nicméně UNESCO dalo najevo své obavy o osud předmětů, které se zachovaly z éry řecko-bakterské říše, která vznikla v oblasti dnešního Afghánistánu na troskách číše Alexandra Velikého ve 3. století před Kristem.
"Velmi jsme se báli, že se Taliban dostane k pokladu. Zkoušeli to, ale naštěstí bez úspěchu," řekl listu Times Christian Manhart, který pracuje pro UNESCO jako specialista na kulturní dědictví Asie.
Zapomenutá kapitola sovětské okupace
Již v roce 1978, krátce po uzavření smlouvy o přátelství se Sovětským svazem (předehra před invazí v roce 1979), objevil tým sovětských archeologů na severu země hrobky bakterských králů s pokladem.
Vědci ke svému úžasu postupně vyzvedávali další a další zlaté sošky bůžků, velbloudů, koz, také náramky, náhrdelníky z tepaných plíšků, medailonky a kameje z polodrahokamů i mince a perly. Celkem napočítali přes dvacet tisíc předmětů.
Samozřejmě vznikla otázka: Kam s ním? Vyřešil ji až prosovětský vládce Nádžibulláh v druhé polovině 80. let. Celý poklad ukryl ve speciální jeskyni vyztužené železobetonem.
Jediný přístup k pokladu je údajně možný přes speciální ocelové dveře vybavené sedmi zámky. Klíče od nich dostalo sedm různých lidí, z nichž tři včetně mudžáhidy popraveného Nádžibulláha, jsou již po smrti.
Teprve nyní po vyhnání Talibanu bude možné zjistit, co se s jedinečným zlatým pokladem stalo a zda je možné se k němu dostat. Nicméně Afghánistán má zatím řadu jiných, mnohem naléhavějších problémů.
Taliban by nejspíš vše roztavil
Nicméně už to, že Talibanu se nepodařilo do zlaté skrýše dostat považují mnozí za velké štěstí. V takovém případě totiž hrozilo, že Taliban nechá předměty roztavit jako neslučitelné s islámem.
Demonstroval by tak svou věrnost extrémnímu chápání islámu, které zakazuje zhotovování obrazů člověka a zvířat, aby nemohly být použity jako falešné modly odvádějící pozornost věřících od jediného, skutečného Boha.
Z tohoto důvodu ostatně zakázal Taliban i televizi, promítání filmů i internet. A svůj vztah k památkám minulosti pak demonstroval islámský režim barbarským rozstřílením dvou obřích šedesátimetrových soch Buddhy v Bamjánu ve středním Afghánistánu. Tyto sochy přečkaly 1600 let, pak přišel Taliban.
Nejistý osud
Přestože se moc Talibanu tento týden zhroutila, mnozí experti se obávají, že poklad je nenávratně ztracen - po částech rozprodán do soukromých sbírek, především v Japonsku.
Ostatně další cenné předměty vystavované v kábulském muzeu byly po zhroucení prosovětského režimu z 80 procent rozkradeny nebo nenávratně zničeny. Další v Kábulu populární fáma o zlatém pokladu tvrdí, že sovětská jednotka ze sil zvláštního určení na vlastní pěst krátce před úplným stažením z Afghánistánu, část zlatých sošek nahradila podvrhy.
V Kábulu kolují také zaručené zprávy, že Taliban se k pokladu již dostal a předal ho bin Ládinovi, aby ho pomocí svých kanálů pomohl rozprodat.
Carla Grissmanová, která strávila katalogizací památek v Afghánistánu sedm let, nicméně doufá, že Taliban zlatý poklad nerozkradl. Alespoň zpočátku totiž radikální vládci země s UNESCO spolupracovali.
Sama Grissamanová však přiznává, že v březnu, kdy se Taliban rozhodl zničit obří Buddhy, se jeho politika změnila. Právě tehdy podle neověřených zpráv zorganizovala bin Ládinova síť transfer blíže nespecifikovaného množství uměleckých předmětů přes Pákistán neznámo kam.
Americké bomby se měly zlatu vyhnout
Přes všechny fámy a obavy UNESCO dál doufá, že se mu podaří poklad zachránit. I proto mimo jiné předalo americké straně mapy s lokací jeskyně, kde je poklad ukryt, aby se mu spojenecké nálety vyhnuly.
Nicméně UNESCO sklidilo i značnou kritiku za to, že včas - v roce 1999 neodvezlo celou sbírku z Afghánistánu do Švýcarska. Tehdy se totiž diplomatům podařilo přimět k souhlasu jak Taliban, tak představitele Severní aliance.
UNESCO se však hájí tím, že se na dohodu nemohlo spolehnout a nikdo nebyl schopen garantovat bezpečnost takového transportu přes hory do Pákistánu. Hrozilo, že některá z řady frakcí by dohodu nerespektovala a na konvoj zaútočila.
Kde se poklad vzal?
Všechny tyto hrozby a nebezpečí vyvolávají otázku, kde se takový poklad v Afghánistánu, zemi věčné války vzal. A jak je možné, že zůstal tak dlouho nedotčen?
Odpověď je v minulosti, kdy Afghánistán neležel ve starověku na periférii, ale byl křižovatkou kultur. První města se tu objevila již 3000 let před Kristem a obchodníci tudy vodili své karavany na cestě spojnicí mezi Mezopotámií a centry v povodí Indu.
Historie Kandaháru a Kábulu sahají až do těch časů. Právě přes území vedla Velká hedvábná cesta, hlavní obchodní tepna dávné minulosti, po které proudilo hedvábí z Číny a koření z Indie do Persie a Bagdádu a teprve odtud i do Evropy. Tajemství obestřený poklad je právě pozůstatkem říše kontrolované "Alexandrovými" pohrobky - tedy potomky účastníků velkolepé makedonské anabáze.
I v Afghánistánu stála helénská města s kolonádami bílých sloupů a antickými divadly, pojmenovaná po Alexandrovi Velikém, jehož vítězná vojska se zastavila až v povodí Indu.
Přímý vliv se v oblasti udržel přes dvě století, než byla bakterská říše rozvrácena nájezdníky. Afghánistán však ovládalo nejen mnoho různých říší, ale také řada různých náboženství - zoroastrismus, brahmánismus, buddhismus a islám.
S islámem je spojen i zlatý věk Afghánistánu (alespoň podle Afghánců), protože se na čas stal v 10. století významným centrem muslimského světa. Rozkvět však často udusili mocní sousedé (především Persie) nebo silnější nájezdníci: Hunové, Tataři, Mongolové. V novodobých dějinách se stal Afghánistán synonymem věčné války, která pohltila i jeho kulturní dědictví.
|
Afghánistán - historie |
| * První archeologické nálezy dokládají primitivní zemědělství s pěstováním plodin a chovem zvířat staré více jak 20 000 let. * Ve 3. tisíciletí před Kristem vznikají v Afghánistánu první města. * 2000 až 1500 př.n.l. Je založen Kábul a oblast ovládají árijské kmeny. * V 5. století př.n.l. se země stává součástí perské říše. * 326 př.n.l. Alexandr Makedonský si podrobil oblast. Po jeho smrti vzniká v Afghánistánu řecko-bakterská (také baktrijská) říše. * V 3. až 7. století je země součástí říše Sasánovců. * Na konci 10. století vzniká stát ovládaný Mahmúdem z Ghazny. * 1221 Čingischánovy mongolské hordy zničily v Afghánistánu zavlažovací systém a proměnily tak úrodnou půdu nenávratně v poušť. * Od 16. století se území stalo součástí říše Mughalů. * 1747 vzniká samostatná afghánská říše. * 19. století provázejí boje mudžáhidů s Brity. * 1919 vyhlásil Afghánistán nezávislost. * 1977byla svržena monarchie a vyhlášena republika. * 1978 až 1979 rozpory uvnitř afghánského vedení otevřely cestu k sovětské invazi. * 1979 až 1989 probíhala občanská válka proti sovětské armádě a prosovětské vládě. Sovětské ztráty se odhadují až na 50 000 padlých. * 1989 se sovětské jednotky stáhly. * 1992 mudžáhidové dobyli Kábul. * 1996 Kábul dobyli bojovníci Talibanu.. |
