„Musíme být semknutí a rozhodní, abychom ochránili lidi a zajistili životně důležité systémy státu,“ citovala Koreckého média.
Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo, vyplývá ze snímku výsledků hlasování, který zveřejnil opoziční poslanec Jaroslav Železňak.
Ukrajina mění strategii, říká Zelenskyj k rošádě. Co potřebuje od nového premiéra |
Poslanci posléze schválili novou vládu. Nový kabinet podpořilo 264 poslanců, 15 bylo proti a 19 se hlasování zdrželo, informuje ruskojazyčný servis BBC. Hlasování se netýkalo ministrů zahraničí a obrany, které navrhuje prezident.
V Kyjevě ve čtvrtek několik set lidí demonstrovalo na podporu dosavadního ministra obrany Mychajla Fedorova, který se těší oblibě jako reformátor armády. Prosazuje například, aby místo lidí bojovali raději drony.
Neničte, co funguje! Stovky Ukrajinců vyšly do ulic kvůli odvolání ministra obrany |
Prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně podle médií ve středu poslancům vysvětloval, že hodlá Fedorova vyměnit kvůli ustavičným sporům mezi ministrem a hlavním velitelem ozbrojených sil, generálem Oleksandrem Syrským, a hodlá do čela obrany navrhnout dosavadního ministra vnitra Ihora Klymenka, aby nastolil pořádek v mobilizačním systému.
Fedorov novinářům řekl, že mu Zelenskyj nabídl funkci svého poradce, což odmítl. Naopak sám, krátce po jmenování ministrem, navrhl prezidentovi, aby vyměnil hlavního velitele Syrského a náčelníka generálního štábu Andrije Hnatova, a to v zájmu vítězství ve válce proti Rusku. To však prezident odmítl.
Kdo je nový premiér Ukrajiny
Koreckyj po roce střídá v čele vlády Juliji Svyrydenkovou, kterou poslanci odvolali v úterý. Demisi podala Svyrydenková v pondělí a pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě. Čtyřicetiletá Svyrydenková před rokem nahradila v čele kabinetu Denyse Šmyhala.
Hlavním faktorem, který přiměl ukrajinského prezidenta k rozhodnutí přistoupit k personálním změnám, je příští zima, která nejspíše bude obtížná vzhledem k tomu, že se Rusko nechystá ukončit svou agresi, usoudil v pondělí server RBK-Ukrajina. Příměří či mírová dohoda nejsou na obzoru, hovoří zdroje portálu.
Koreckyj se v posledních letech pohybuje v ropném a plynárenském sektoru. V letech 2022 až 2025 byl šéfem společnosti Ukrnafta, loni v květnu stanul v čele státní společnost Naftohaz, pod kterou spadá Ukrnafta a další podniky v oboru.
Ve své dosavadní funkci Koreckyj odpovídal za strategická rozhodnutí v energetice, zejména za přípravu na topnou sezonu a zvládání následků ruských útoků na infrastrukturu. Po jmenování Koreckého do funkce předsedy představenstva společnosti Naftogaz provedl podle ukrajinských médií čistku ve vedení společnosti. Byli tam jmenováni noví manažeři, kteří jsou Koreckému blízcí.
Nový ukrajinský premiér se narodil 14. března 1978 ve městě Luck, které je metropolí Volyňské oblasti na severozápadě Ukrajiny. Na Technické univerzitě v Lucku vystudoval obory automobilový průmysl a podniková ekonomika a na Ivano-frankivské národní technické univerzitě ropy a zemního plynu vystudoval obor těžba ropy a zemního plynu.
Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové, její vláda končí |
Po studiích nastoupil do soukromého sektoru, vedl několik podniků a řídil síť benzinových stanic WOG a Ukrnafta. V dubnu 2019 si také založil společnost IDEALIST Coffee Co., která se zabývá kompletním cyklem výroby kávy a zahrnuje také síť kaváren. Po nástupu Koreckého do čela Ukrnafty v roce 2022 tato společnost výrazně zlepšila své hospodářské výsledky, podporovala ukrajinskou armádu a přispívala na charitu.
Jeho jmenování do funkce šéfa skupiny Naftohaz loni v květnu se odehrálo v období začátku nejintenzivnějších ruských útoků na ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu od začátku ruské invaze z února 2022. Naftohaz pod Koreckého vedením mimo jiné loni na podzim oznámil, že s Evropskou investiční bankou (EIB) podepsal úvěrovou smlouvu za 300 milionů eur (7,3 miliardy Kč) na nákup plynu před zimní topnou sezonou. Firma tehdy zintenzivnila snahu o zajištění dalšího financování, aby nakoupila dostatečné množství plynu k pokrytí poptávky v zimním období. Ruské útoky na energetická zařízení totiž snížily domácí produkci plynu o 40 procent.
Koreckého vyjednávací a manažerské schopnosti v době energetické krize si získaly uznání napříč politickým spektrem i mezi domácími a zahraničními experty. Koreckyj se také jako ředitel Naftohazu podílel na vyjednávání o dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG), například břidlicového plynu ze Spojených států.
14. července 2026 |
