„Obdržel jsem žádost ministerstva zahraničí, abychom zvážili přerušení diplomatických vztahů mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Zvážím to,“ řekl Zelenskyj a zároveň vyzval Západ, aby nečekal na další eskalaci situace na východě země zavedl proti Rusku sankce.
K těm má podle ukrajinského prezidenta patřit i zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2. To krátce po poledni potvrdil i německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého není zprovoznění zařízení kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné.
Ukrajinský parlament také vyzval k přijetí „dodatečných tvrdých odvětvových, finančních a personálních sankcí“ proti Rusku a jeho vedení s cílem zabránit ozbrojené agresi proti Ukrajině a odvrátit další vyhrocení situace, a to včetně zmrazení plynovodu Nord Stream 2, odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT a zákazu vývozu vyspělých technologií, zejména pokud jde o vojenskoprůmyslový sektor a energetiku.
„Ruská federace je agresorem, stranou konfliktu a celou dobu se její vojska nacházela a nadále se nacházejí na dočasně okupovaných územích Ukrajiny,“ praví se v dokumentu ukrajinského parlamentu podle listu Ukrajinska pravda. Prohlášení obviňuje Rusko z dlouhodobé a systematické snahy o podkopání svrchovanosti, nezávislosti a celistvosti Ukrajiny a zničení její státnosti. Prohlášení též označuje Krym a separatisty ovládnutá území v Donbasu za nedílnou součást Ukrajiny, která dočasně okupuje Rusko.
V nebezpečí jsou i další země, varuje Zelenskyj
„Pokud se Rusko rozhodne k totální invazi, budou v nebezpečí také další země,” varoval Zelenskyj s tím, že nevěří, že vypukne plnohodnotná válka s Ruskem, pokud by se tak ale stalo, hlava státu by vyhlásila stanné právo.
V nočním projevu k národu předtím řekl, že hranice země zůstanou tak, jak jsou, bez ohledu na ruské kroky. Rusko podle něj ničí snahy o mír. „Nikomu nic nedlužíme a nikomu nic nedáme,“ vzkázal Zelenskyj Kremlu.
„Chceme mír,“ řekl také prezident s tím, že Kyjev podporuje politické a diplomatické urovnání sporu a že rovněž čeká na „jasné a účinné podpůrné kroky“ od partnerů ve světě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý zpochybnil právo Ukrajiny na suverenitu, protože vláda v Kyjevě podle něj nezastupuje jednotlivé části země, uvedla agentura Interfax.
„Nemyslím si, že někdo může tvrdit, že ukrajinský režim od převratu v roce 2014 zastupuje všechny lidi žijící na území ukrajinského státu,“ prohlásil Lavrov s odkazem události, kdy byl svržen promoskevský prezident Viktor Janukovyč, což přimělo Rusko k anexi ukrajinského poloostrova Krym a podpoře povstání ve východních regionech.
Kromě toho v úterý ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo ostatní státy, aby stejně jako Rusko uznalo nezávislost obou separatistických republik na východě Ukrajiny. Řada západních zemí to nicméně označila za porušení mezinárodního práva a připravuje sankce.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal výnosy uznávající nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a s jejich vůdci podepsal smlouvy, na jejichž základě nařídil armádě, aby v obou povstaleckých regionech zahájila „mírovou misi“. Dohody mohou připravit půdu pro vstup ruských vojsk hlouběji na území Ukrajiny.
