Ústavní soud tento týden rozhodl o zrušení některých protikorupčních zákonů. Jako nepřiměřený zavrhl postih za nepravdivé informace v majetkových přiznáních úředníků. Rovněž zrušil klíčové pravomoci národní protikorupční agentury.
„Rozhodnutí ústavního soudu jsou neplatná od samého počátku,“ praví se v prezidentově předloze, v níž Zelenskyj navrhuje ústavní soud rozpustit a zvolit nové soudce. Zatím podle Reuters nebyl určen termín, kdy by parlament měl o předloze hlasovat. Zelenskyj nicméně návrh předložil jako naléhavý a poslanci by měli o něm hlasovat co nejdříve.
Více než tisícovka lidí podle agentury AFP demonstrovala před sídlem soudu v centru Kyjeva. Demonstranti přišli s transparenty typu „Pryč s korupcí“, „Zkorumpovaný soud“ či „Pryč s prasaty z ústavního soudu“. Někteří házeli dýmovnice a zapalovali pneumatiky. Policie nezasáhla.
Nesoustavné výkony Ukrajiny při prosazování reforem a potírání zakořeněné korupce vykolejily program zahraniční pomoci ve výši pěti miliard dolarů (asi 117 miliard korun), který byl s Mezinárodním měnovým fondem dohodnut v červnu, kdy se ukrajinská ekonomika v důsledku pandemie ocitla v prudkém poklesu.
Zastoupení Evropské unie v Kyjevě varovalo, že finanční pomoc EU je podmíněna pokrokem Ukrajiny při potírání korupce. Unie by podle tisku také mohla Ukrajincům pozastavit bezvízové cestování.
Spojené státy, Kanada, Velká Británie a Evropská unie podpořily Ukrajinu pomocí a sankcemi proti Rusku poté, co demonstranti v Kyjevě v roce 2014 svrhli proruského prezidenta Janukovyče a Rusko anektovalo Krym, ale opakovaně tlačily na Kyjev, aby zrychlil tempo reforem.
List Ukrajinska pravda upozornil, že podle prezidentova návrhu mají být noví ústavní soudci zvolení podle ústavy, která ale zakazuje takovýmto způsobem přerušovat pravomoci členů ústavního soudu. Složení ústavního soudu lze měnit jen se souhlasem nejméně dvou třetin ústavních soudců.
Předsedu ústavního soudu Oleksandra Tupyckého si mezitím předvolali k výslechu vyšetřovatelé kvůli podezření, že v rámci zločinecké organizace ovlivňoval rozhodování soudů v majetkových záležitostech. Tupyckyj podle tisku také zatajil vlastnictví pozemků na Krymu, které prý přešly do soudcova vlastnictví až po ruské anexi poloostrova.
Na Donbase zemřeli dva ukrajinští vojáci
Mezitím se zhoršila situace na frontě v Donbasu na východě země, částečně ovládaném proruskými separatisty. Ti pětkrát porušili příměří, z toho dvakrát v pátek. Zabili dva ukrajinské vojáky a další dva zranili, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády.
„Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace,“ uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. „V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem,“ dodalo armádní komuniké. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.
Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za „ruské žoldnéře“ a „okupanty“. Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 tisíc mrtvých.
Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.
