„Dopad na naše drony je naprosto negativní,“ řekl Ali, který agenturu požádal, aby ho v souladu s vojenským protokolem citovala pod jeho volacím znakem. „Baterie se rychleji vybíjejí, kamery a kabely zamrzají, prostě je pokryje led,“ popsal. Levné bezpilotní letouny přitom začala všude používat jak ukrajinská, tak ruská armáda.
Malé průzkumné stroje vyhledávají pozice nepřítele a mohou shazovat granáty na cíle i vojáky, přičemž detekují i ten nejmenší pohyb na zemi pod sebou. Jiné drony jsou naplněné výbušninami a navrženy tak, aby narazily do budov nebo vozidel. Stíhací drony se používají k obraně – jde o druh vzdušného boje dronu proti dronu, který má za cíl zmařit přicházející útoky.
S některými bezpilotními letouny nyní operátoři udržují spojení pomocí extrémně tenkého optického kabelu, který zajišťuje, že spojení zůstává stabilní a odolné proti elektronickému rušení. Ale jak teploty na frontě klesly na minus 20 stupňů Celsia, mrzne vybavení i muži, kteří bezpilotní letouny obsluhují.
Pomoc s odérem rybiny. Sítě z Evropy chrání Ukrajince před ruskými drony |
„Mráz, nízká oblačnost, mlha. V takovém počasí je pro drony obtížné létat. Může dojít ke zkratu, mohou se ve vzduchu rozbít,“ přiblížil Nazaryj, jeden z velitelů 18. brigády, která bojuje na jihu frontové linie. Jejich stíhací drony jsou lehké a připomínají hračky v podobě letadel.
Někdy jsou zapotřebí staromódní řešení, aby technologicky vyspělá zařízení zůstala ve vzduchu. Izolaci proti mrazu poskytuje dronům jejich potření mazivem, řekl Denys Štilierman, hlavní konstruktér společnosti Fire Point, která vyrábí první ukrajinské bezpilotní letouny s dlouhým doletem. „Prostě je namažeme sádlem a ony vzlétnou. Směju se, ale tak to je,“ řekl AFP během návštěvy továrny.
Bezpilotní letouny se staly příliš důležitou součástí válečného úsilí, než aby je bylo možné kvůli nepříznivému počasí nechat být. „Drony se používají bez ohledu na podmínky. Máme určité limity, ale potřebujeme je používat,“ řekl Štilierman.
Zima sice představuje z technického hlediska výzvu, ale v jiných ohledech činí drony nebezpečnějšími. Když se obloha vyjasní, bílá vrstva sněhu se může rychle proměnit ve smrtící past pro všechny vojáky, kteří se ji pokoušejí překonat.
Následky ruského oslepnutí po ztrátě Starlinku? Ukrajina náhle dobyla 200 km² |
„Je velmi snadné vidět, kudy někdo šel nebo jel, protože stopy na sněhu jsou jasně viditelné,“ řekl operátor bezpilotních letounů označovaný jako Lafayette. Některé drony jsou také vybaveny termokamerami, díky nimž je teplo, které zachycují z lidských těl, v zimě mnohem viditelnější.
Uprostřed vlny mrazů Rusko zintenzivnilo své vzdušné útoky na ukrajinské energetické objekty, čímž přerušilo dodávky elektřiny i tepla pro stovky tisíc civilistů po celé zemi, a vyvolalo tak závažnou energetickou krizi.
Také na frontě bojují ukrajinští vojáci se zimou. Ruská armáda v lednu zaznamenala podle analýzy AFP jeden z nejrychlejších postupů ze všech zimních měsíců. Ačkoliv několik ukrajinských vojenských představitelů zaznamenalo i jiná období, kdy se intenzita ruských útoků kvůli kruté zimě snížila.
„Pěchota, která vyjde ven, je doslova zničena, protože se nemá kde schovat,“ řekl jednatřicetiletý příslušník ukrajinské pěchoty s volacím znakem Koleso. V mrazu se zranění rychle stávají smrtelnými, protože podchlazení oslabuje schopnost těla vyrovnat se s traumatem. Podchlazení a omrzliny končetin jsou běžné, řekla Nasťa, zdravotnice z brigády nazvané Da Vinciho vlci.
„Zranění neumírají jen kvůli střepinám a projektilům – umírají také na chlad, který je v mrazu doprovází jako temný společník,“ řekla. Chlad označila za velmi zákeřného nepřítele, který by se neměl podceňovat. Navzdory rizikům nezbývá nic jiného než pokračovat v boji a zajistit, aby kyjevské drony zůstaly ve vzduchu, prohlásil Nazaryj. „Jsme ve válce. Pracujeme za každého počasí.“
