Senioři nejspíš cítí zmatek, ale ti mladší Rusové často bojují za Ukrajinu, kterou považují za svou vlast.

Přišli je "osvobodit" jako Maďary v roce 1956 a nás v roce 1968.

Tanečnice nepřemýšlela o politice.

RuSSki fasisti bez okolkov vrazia narod ktory je im najblizsi. Vrazdia ludi ktori maju rustinu ako materinsky jazyk.

By ma zaujimalo kolko tunajsich ruSSko-fasistickych kolaborantov si mysli, ze by boli v bezpeci ak by sem ruSSki fasisti dosli. Nejaky bezny cecenec Ahmed by do nich bez problemu vyprazdnil zasobnik aj keby boli omotani do ruSSkej zastavy a spievali ruSSku hymnu

Ani Čečenec Ahmen by to byť nemusel. V Buči zavraždili miestneho prorusáckeho politika, ktorý ich pozval domov a potom čo ich chcel už vyprevadiť mu prestrelili hlavu.

123

Stejně, jako soudruzi u nás, kteří se v lepším případě dostali po roce 1948 do uranových dolů.

Rok 1952, chcípl stalin , o pár dní později gotwald.

Odhalen kult osobnosti, a soudruzi zase byl zmatení .

Berlín 1953, Poznaň 1956, Budapešť 1956, ČSR 1968,.. Soudruzi byli stejně zmatení.

Rok 1989, soudruh Schabowski, taky zmatený, prohlásil 9. listopadu 1989, že hranice DDR jsou otevřeny.

Ti soudruzi jsou neustále zmateni a překvapováni během dějin.

Dzugasvili i Klema zaklepali rafama o rok pozdeji - v breznu!

Tesat do kamene!

Karel Havlíček Borovský: "Odjel jsem do Ruska jako Slovan, a vrátil se jako Čech. Je to země bídy, zmaru, chlastu a velkolepých literárních děl o bídě, zmaru a chlastu. A světu přináší jen výše zmíněné. Bez výjimek."

seniorka stále nechápe, jak to Ukrajincům jejich „bratři Rusové“ mohli udělat.

----------------------------------------------------------------------

Paní má tu smůlu, že se vůbec nezajímá o historii. Proslulou bratrskou pomoc poznali Maďaři, Poláci, Slováci i Češi v 68.

A to nepočítám Gruzínce.

Spíš by si měla říkat: "Typičtí Rusové, jako obvykle někoho "zachraňují" a bratrsky pomáhají".

Myslím, že průměrný Rus se zajímá o historii zhruba tak, jako průměrný Čech nebo Američan.

Ten dynamickej vyvoj je hodne videt na mapach volebnich vysledku pred a po roce 2014. Dnes mluvit o rozdelene Ukrajine je jako rikat, ze vsichni cinane jezdi na kole. V tom roce se Ukrajina stala jinou zemi.