Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Nepřítel v noci ve 3:25 (01:25 SEČ) zaútočil šesti balistickými raketami na objekt na území Brjanské oblasti. Podle potvrzených údajů použil taktické rakety ATACMS americké výroby.V důsledku vypálení protiraketových střel posádkami systémů protivzdušné obrany S-400 a Pancir bylo pět raket sestřeleno a jedna poškozena. Jejich trosky dopadly na území vojenského objektu v Brjanské oblasti, kvůli čemuž vznikl požár, mezitím uhašený,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany, podle kterého se útok obešel bez obětí a škod.
Útoky, jež Ukrajina podnikla s nasazením zbraní z USA, dokládají, že Západ chce válku eskalovat, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„Doufám, že si politici na Západě pozorně pročtou novou ruskou jadernou doktrínu, kterou v úterý potvrdil prezident Vladimir Putin,“ dodal. Dokument rozšiřuje výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Rusko podle Lavrova udělá všechno pro to, aby zabránilo jaderné válce. Dodal, že jaderné zbraně fungují jako nástroj odstrašení.
Ukrajinský generální štáb dříve informoval o tuctu výbuchů a detonací v prostoru zasaženého muničního skladu.
„Skutečně, poprvé (ukrajinští vojáci) použili ATACMS k úderu na ruském území. Útok byl veden na objekt v Brjanské oblasti, který byl úspěšně zasažen,“ citoval RBK-Ukrajina svůj anonymní zdroj z řad ukrajinské armády. Server dodal, že Karačev leží nedaleko Brjanska, asi 130 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Na sociálních sítích se objevily záběry mohutných detonací.
Muniční sklad, označený jako 67. arzenál hlavní správy dělostřelectva a raketových vojsk ruského ministerstva obrany, podle ukrajinských zdrojů obsahoval dělostřeleckou munici, a to i severokorejské výroby, řízené letecké bomby a rakety jak pro protivzdušnou obranu, tak pro raketomety. Na sklad už na počátku října zaútočily ukrajinské drony.
Ukraine may have used an ATACMS missile to hit a target inside Russia. An ammunition depot in the Bryansk region was attacked last night. The 67th arsenal in Karachev was hit by what locals claim was a missile and not a drone. Geolocated at 53.1449695086295, 34.95100736498948 https://t.co/KbaMllaldQ
O prvním útoku raketami americké výroby na cíl v Rusku informoval s odvoláním na nejmenované zdroje také šéfredaktor Censor.net Jurij Butusov, podle kterého Ukrajina využila svolení amerického prezidenta Joea Bidena.
„Ruský diktátor Vladimir Putin již dříve vyhrožoval útokem proti silám NATO, pokud Ukrajina začne útočit zbraněmi dalekého doletu na území Ruské federace. Dnes byla porušena další ‚hnědá linie‘ Kremlu,“ napsal Butusov na sociální síti v ironické narážce na „nepřekročitelné meze“ vytyčované Moskvou.
Karačev
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Teď bude celý svět sledovat, zda se Putin odváží k nějaké akci. Zahájení dálkových úderů na Ruskou federaci nepovede k rychlému obratu ve válce, ale způsobí značné ztráty v týlových zařízeních ruské armády, zkomplikuje přesuny a logistiku ruské armády v pohraničních oblastech, donutí ještě více roztáhnout prostředky protivzdušné obrany a nepřítel se ocitne na mušce i stovky kilometrů hluboko v Rusku,“ usoudil.
RBK-Ukrajina poznamenal, že dříve několik západních médií informovalo, že americký prezident Biden souhlasil s omezeným použitím raket ATACMS, který mají dolet až 300 kilometrů, k útokům na cíle na ruském území. Předpokládalo se však, že toto svolení se týká jen útoků v ruské Kurské oblasti, kam pronikly ukrajinské jednotky, které nyní čelí mimo jiné severokorejským vojákům nasazeným do války proti Ukrajině. Washington informace o možném využití amerických raket oficiálně nepotvrdil.
Putin potvrdil novou jadernou doktrínu
Putin v úterý svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování. Cílem nové doktríny je podle Kremlu dát potenciálním nepřátelům na srozuměnou, že je nevyhnutelně postihne odplata právě v případě, pokud by na Rusko či jeho spojence zaútočili,
Podepsání doktríny odráží Putinovu připravenost hrozit použitím jaderného arzenálu země, aby donutil Západ ustoupit, zatímco Moskva tlačí na Ukrajinu pomalu postupující ofenzívou ruských vojsk, dodala.
ANALÝZA: Z Ukrajiny se stává světová válka, pochopil Biden. Odpoutal rakety |
Ruský vůdce na konci září varoval, že podle nové doktríny by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocnosti, což by Rusko považovalo za společný útok. Agentury si Putinova slova vyložily jako varování Spojeným státům a dalším západním spojencům Kyjeva.
Obnovená jaderná doktrína umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou proti Rusku, prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. „Rusko vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese s použitím konvenčních zbraní proti němu a (nebo) Bělorusku jako členovi svazového soustátí v případě kritického ohrožení jejich svrchovanosti a (nebo) územní celistvosti,“ řekl Peskov podle agentury TASS.
Kromě odpálení balistických raket proti Rusku zmiňuje Putinův dekret jako podmínku pro použití jaderných zbraní také „poskytnutí území a zdrojů k agresi proti Rusku“, napsala AFP.
Smíte střílet tam, kam už střílet můžete aneb co vlastně USA povolily Ukrajině |
Putin ohlásil upřesnění ruské jaderné doktríny, která byla naposledy upravena v roce 2020, koncem září. Prezident hodlal rozšířit seznam situací, za kterých by Rusko mohlo použít jaderné zbraně. Vysvětlil to nezbytností přihlížet ke změnám současné vojenské a politické situace. Kreml tento krok označil za „signál“ vyslaný „nikoliv přátelským“ zemím, připomněl list Kommersant.
Doktrína stanoví, že jaderné zbraně představují krajní prostředek obrany suverenity Ruska. Ale rozšiřuje výčet hrozeb, k jejichž neutralizaci lze jaderné zbraně použít. Kromě agrese ze strany libovolného nejaderného státu s účastí či podporou jaderné mocnosti je jaderná odplata přípustná také při kritickém ohrožení svrchovanosti Ruska konvenčními zbraněmi, anebo při útoku na Bělorusko jako účastníka svazového soustátí, napsal Kommersant.
Předchozí verze jaderné doktríny počítala s jadernou odplatou v případě odstartování balistických raket na Rusko a (nebo) jeho spojence, avšak žádný spojenec nebyl konkrétně jmenován, uvedl list.
Ruské jaderné zbraně lze také použít v případě použití jaderných zbraní či jiných druhů zbraní hromadného ničení na území Ruska či jeho spojenců a také proti ruským vojenským jednotkám a ruským objektům v zahraničí, v případě hodnověrných informací o masovém startu prostředků vzdušného a vesmírného napadení, včetně strategických bombardérů, taktického letectva, střel s plochou dráhou letu, dronů či nadzvukových zbraní.
Nová doktrína rovněž poprvé definuje „potenciálního nepřítele“ jako jednotlivé státy i vojenské koalice, pokládající Rusko za potenciálního nepřítele a disponující jadernými či jinými zbraněmi hromadného ničení či značným vojenským potenciálem, dodal Kommersant.
