Děti si hrají v kráteru v obci Popasna po nočním ostřelování proruskými separatisty (22. června 2015) | foto: Profimedia.cz

Rachotu pušek říkají popkorn. Děti války neznají lásku, jen nebezpečí

  • 34
Ukrajinští lékaři evidují v posledních letech nárůst psychosomatických poruch u dětí žijících poblíž ukrajinské frontové linie. Každodenní střelba, strach o život a nástražné miny zanechávají na dětech nevratné stopy. Jejich rodiče už nemají sílu v prostředí pět let trvající války něco předstírat. A už vůbec ne to, že bude vše zase v pořádku.

Od roku 2014, kdy odstartovaly boje mezi vládními silami a separatisty podporovanými Ruskem, si válka na východní Ukrajině vyžádala životy více než 13 tisíc lidí. Podle psychologů zanechal konflikt děti i jejich rodiče emočně zamrzlé, což je příklad posttraumatické stresové poruchy.

Fotogalerie

Rodiče se podle Rádia svobodná Evropa často svěřují, že mají po všech válečných zážitcích problém zahrnout své děti láskou, vřelostí a pocitem bezpečí. Čtyřletý Zhora žije se svou matkou ve vesničce Zolote v Luhanské oblasti. Les za jejich domem je plný nášlapných min. 

„Výbušniny často spustí pobíhající psi. Jejich vnitřnosti pak dlouho visí na větvích stromů a keřů, říká chlapcova matka. „Našeho psa také zabila mina. Žil ještě tři měsíce a potom pošel. Je tady slyšet také střelba,“ dodává.

Zhora umí přesně napodobit a poznat po sluchu střelbu z různých druhů zbraní. Stejné je to také u dalších dětí. David, Vova a Stepan žijí ve vesnici na okraji Luhansku, jejich dům stojí nedaleko kontrolního stanovištěm před pozicemi ukrajinských vládních sil. Střelba se ozývá prakticky dennodenně.

„Večer slyšíme střelbu z jedné a potom z druhé strany. Někdy střílejí z bojových vozidel pěchoty BMP, jindy pálí z minometů. Nebojíme se, už jsme si zvykli. Jednu dobu jsme neměli elektřinu devět měsíců. Dělal jsem úkoly do školy při svíčkách a ukrývali jsme se ve sklepě,“ popisuje desetiletý David.

V červenci 2017 zasáhli proruští separatisté minometnou palbou malé město Marjinka a zranili tehdy tříletého Toma a jeho dva sourozence. Šrapnel zasáhl Tomu do žaludku, bratra Ivana a sestru Lenu do nohou. „Tati, hrozně mě bolí břicho. Podíval jsem se na něj a všude měl krev,“ vzpomíná jeho otec.

Pozice ukrajinské armády jsou několik set metrů od jejich domova. Děti začaly zvukům z výstřelů pušek přezdívat popkorn, protože vydávají zvuk podobný praskání kukuřice. Podle obyvatel je tu však klidněji než v předchozích letech. Střelba se zaměřuje hlavně na ukrajinské pozice a město obvykle nezasáhne.

Modlíme se k Bohu, aby ukončil válku

Takové štěstí ale nemají obyvatelé vesnice Pavlopil severovýchodně od azovského přístavu Mariupol. Sedmiletá Sabrina slyší zvuky ostřelování každý druhý den. Těsně za jejím domem jsou ukrajinští vojáci.

Ukrajinu zachvátil antisemitismus, lidem se nelíbí Zelenského reforma

Jedinou obživou rodiny jsou hospodářská zvířata, vláda jim podle její matky Marie Chumakové nenabídla žádnou pomoc. „Každý večer se před spaním třikrát pokřižuji a prosím Boha, aby ukončil válku,“ říká dívka.

Mírový proces na východě Ukrajiny na roky uvízl v mrtvém bodě, ale v poslední době zaznamenal náznaky pokroku. Dubnové zvolení Volodymyra Zelenského do čela státu umožnilo obnovit dialog s Ruskem, což minulý měsíc vyústilo v důležitou výměnu vězňů mezi oběma státy.

Krůček kupředu minulý týden představoval ukrajinský podpis pod dokumentem slibujícím budoucí autonomii povstaleckým územím. Jde ale o výbušné téma pro nacionalisty, kteří tento ústupek pokládají za nepřijatelný. Politická část mírových dohod, včetně udělení zvláštního statusu povstaleckým územím, se nicméně nikdy neposunula tak, aby byla realizována.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap