Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvUkrajinští vyjednavači budou v rozhovorech se Spojenými státy pokračovat, řekl prezident Zelenskyj. Podle něj se pozice Washingtonu a Kyjeva liší především v „bolestivé“ otázce územních ústupků vůči Rusku. Zároveň zdůraznil, že USA od Ukrajiny v tomto ohledu nic nepožadují, jen tlumočí nároky, které si na ukrajinské území činí Moskva.
Později večer uvedl, že v tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán a že současný návrh na ukončení ruské války proti Ukrajině je stále jen pracovní verze. Dále uvedl, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure, ani de facto. Na Donbasu také podle něj nevznikne žádná „svobodná ekonomická zóna“ pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.
O jednání s Američany, které se konalo v sídle německého kancléře, promluvil Zelenskyj na německo-ukrajinském hospodářském fóru v Berlíně. Podle něj nejsou podobná jednání nikdy jednoduchá. Rozhovory s americkou delegací vedenou zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem však byla nicméně velmi produktivní a delegace hovořily o řadě detailů, dodal. Podrobnosti ale nenabídl.
Záruky pro Ukrajinu: armáda s 800 tisíci muži, vstup do EU i pomoc s obnovou |
Šéf ukrajinských vyjednavačů a bývalý ministr obrany Rustem Umerov po jednání uvedl, že byla „konstruktivní a produktivní“ a dosáhnout se podařilo „skutečného pokroku“. „Americký tým pracuje extrémně konstruktivně, aby Ukrajině pomohl najít cestu k mírové dohodě, která bude trvalá,“ dodal.
Umerov americkému týmu a prezidentovi Trumpovi poděkoval za „všechno to úsilí, které do toho vkládají“. „Doufáme, že do konce dne dosáhneme dohody, která nás posune blíže k míru,“ napsal Umerov na X.
90 procent sporných otázek je údajně vyřešeno
Nejmenovaný činitel USA podle agentury Reuters uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou obdobou článku pět smlouvy o NATO. Dodal, že Trump je spokojen. Pondělní část jednání se týkala právě především bezpečnostních záruk, uvedl činitel s tím, že nastal výrazný pokrok v přiblížení postojů Ukrajiny a Ruska. Nyní je vyřešeno asi 90 procent sporných otázek, řekl tento představitel americké administrativy.
„Základem dohody je mít v zásadě opravdu velmi silné záruky, jako článek pět, a rovněž velmi silné odstrašení,“ citovala jej AFP. Článek pět alianční smlouvy, klíčový prvek NATO, považuje útok proti jednomu členskému státu Aliance za útok proti všem. Zmíněný činitel, který nemá od Bílého domu pověření k veřejným vyjádřením, a proto s novináři hovořil pod podmínkou zachování anonymity, zdůraznil, že věří, že Rusko se zárukami bude souhlasit.
Chceme záruky, že Ukrajina nebude v NATO, reaguje Kreml na ochotu Zelenského |
Americký představitel také řekl, že vedle záruk se jednání zaměřilo i na ruské územní požadavky. Moskva mimo jiné požaduje, aby se ukrajinská armáda stáhla i z těch částí Donbasu, které ruské síly dosud nekontrolují. Ukrajina opakovaně odmítla své území Rusku postoupit. „Konečné rozhodnutí o území bude na Ukrajině,“ citoval Reuters bez upřesnění amerického zástupce. Ten dodal, že ukrajinský prezident musí územní otázky projednat se svým týmem.
„Doufejme, že jsme na cestě k míru,“ uvedl americký zástupce. Poznamenal, že jednání budou na úrovni pracovních skupin pokračovat o víkendu v USA a že američtí vyjednávači jsou připraveni odcestovat do Ruska, pokud to bude potřebné.
Ukrajinský prezident zdůraznil, že jakýkoliv mír, který se podaří s Ruskem vyjednat, musí být spravedlivý a musí zachovat čest Ukrajinců. Diplomatická jednání podle něj budou dál pokračovat. Podle zdrojů agentury Reuters američtí vyjednavači dál tlačí na Ukrajinu, aby se stáhla z Doněcké oblasti.
Také agentura AFP s odkazem na své zdroje napsala, že Američané stále požadují po Ukrajině, aby se vzdala kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhla se z částí, které stále ovládá. Kyjev nadále odmítá územní ústupky, podle agentury Reuters Ukrajinci na jednáních žádné teritoriální ústupky neučinili. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a za cenu výrazných ztrát ovládlo od té doby část jejího území na východě a jihovýchodě.
Situace se vyvíjí dobře, věří Trump
Trump, který se s účastníky rozhovorů telefonicky spojil, řekl, že dohoda o ukončení války nikdy nebyla blíže. Šéf Bílého domu konverzaci se Zelenským i evropskými lídry označil za dobrou. Trumpův rozhovor s nimi byl prý dlouhý a zdá se, že situace se vyvíjí dobře, míní šéf Bílého domu.
„Blížíme se k cíli. Máme obrovskou podporu evropských lídrů. Taky to chtějí ukončit,“ řekl Trump. Spojené státy podle Trumpa pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, na kterých se Evropa bude podílet.
Podle šéfa Bílého domu chce Rusko v tuto chvíli válku ukončit. „Problém je, že budou chtít, aby to skončilo, a potom to najednou nebudou chtít. A Ukrajina bude chtít, aby to skončilo, a potom to najednou nebude chtít. Takže je musíme dostat na stejnou vlnu,“ míní americký prezident.
Merz: Osud Ukrajiny je osudem celé Evropy
Německý kancléř Merz na hospodářském fóru zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil v únoru 2022 „zločinný“ útok na Ukrajinu a také na evropské mírové uspořádání, které Rusko a jeho předchůdce Sovětský svaz pomáhaly utvářet. Udržitelného míru je podle něj možné dosáhnout jen, když bude nadále existovat svobodná Ukrajina. „Osud Ukrajiny je osudem celé Evropy,“ dodal.
Německý kancléř rovněž oznámil, že Berlín a Kyjev hodlají prohloubit obrannou a zbrojní spolupráci. Vypracovaly kvůli tomu desetibodový plán, který slibuje mimo jiné pravidelné konzultace ministerstev obrany, podporu společných zbrojních podniků či integraci ukrajinského průmyslu do evropského zbrojního trhu.
Zelenskyj jednal v Berlíně. Můžeme udělat kompromis o NATO, připustil |
Merz také řekl, že německé soukromé podniky jsou připravené podílet se na poválečné obnově Ukrajiny. Investice do ukrajinského hospodářství jsou podle něj už nyní investicí do budoucna.
Zelenskyj a Merz se večer setkali s vybranými evropskými představiteli. Schůzky v kancléřství se zúčastnil francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, dánská premiérka Mette Frederiksenová, finský prezident Alexander Stubb, italská premiérka Giorga Meloniová, norský premiér Jonas Gahr Störe, polský premiér Donald Tusk, nizozemský premiér Dick Schoof a švédský premiér Ulf Kristersson.
Přidali se rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Pozvání dostali i Američané. Podle nejmenovaného amerického činitele se večerního jednání měl zúčastnil také zmocněnec Witkoff a Trumpův zeť Kushner. Telefonicky se měl připojit také sám Trump.
Merz vyjádřil naději, že se na večerním jednání podaří dál sblížit pozice Ukrajiny, USA a Evropy. Evropa hodlá dál zvýšit tlak na Rusko. Šance na skutečný mírový proces na Ukrajině je nyní reálná, řekl. „Máme teď šanci na opravdový mírový proces pro Ukrajinu. Tato rostlinka je ještě malá, ale šance je reálná,“ poznamenal před novináři Merz. V jednání podle něj nyní nastala „velká diplomatická dynamika, možná největší od začátku války“.
Příměří na Ukrajině by mělo být zajištěno rozsáhlými a právně závaznými zárukami ze strany Spojených států a Evropy, řekl Merz. Vyzval také Rusko, aby přes Vánoce přestalo terorizovat útoky ukrajinské civilisty. Mohlo by to být základem pro jednání o příměří.
Merz také hovořil o využití ruských státních aktiv uložených v Evropě. Země Evropské unie se 12. prosince dohodly na jejich časově neomezeném zmrazení. Tím padla významná překážka pro využití těchto peněz na pomoc Ukrajině při obraně proti ruské agresi. Merz řekl, že ohledně ruských státních aktiv doufá v dohodu na summitu Evropské unie, který se koná ve čtvrtek a v pátek.
Výhrady některých zemí, hlavně Belgie, sice podle svých slov chápe, doufá ale, že se je podaří přesvědčit. „Pokud se nám to nepodaří, bude akceschopnost Evropské unie vážně poškozena na roky, možná na déle, a my světu ukážeme, že nejsme schopni se sjednotit a jednat v tak klíčovém okamžiku našich dějin,“ řekl Merz.
