Ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov na snímku z roku 2006

Ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov na snímku z roku 2006 | foto: AP

Oligarcha trestá Doněck za znárodnění, pětině města vypnul telefon

  • 352
Ukrajinská společnost Ukrtelecom odřízla pětinu pevných linek v Doněcku od telefonní sítě. Reagovala tak na obsazení svých kanceláří na separatistických územích. Rebelové ve středu vyhlásili „znárodnění“ ukrajinských podniků nacházejících se v povstaleckých částech Donbasu.

Kanceláře Ukrtelecomu na separatistických územích ve středu obsadili ozbrojenci. „Společnost odřízla doněcký sektor od národní sítě,“ oznámil později ředitel firmy Michail Šuranov. „Asi 200 000 našich občanů přišlo o komunikační prostředky,“ dodal Šuranov na facebooku.

Ukrtelecom patří do impéria nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova, který vlastní i ocelárny a elektrárny nacházející se na separatistických územích.

Achmetovův holding SCM Group ve čtvrtek oznámil, že podniky nacházející se v Donbasu odmítá zaregistovat u povstaleckých úřadů a separatistům nebude odvádět daně.

„Soukromý majetek je svrchovaný a požadavky převést naše podnikání (pod povstaleckou správu) a platit daně samozvaným republikám jsou nepřijatelné,“ stojí v prohlášení SCM Group. „Žádný nátlak nás nepřinutí, abychom právní úpravu podnikání změnili,“ konstatuje skupina, jejímž je Achmetov jediným vlastníkem.

Také oligarchův byznys poškozuje od začátku února dopravní blokáda zavedená ukrajinskými nacionalisty, kvůli níž nemůže uhlí z Donbasu proudit na západ Ukrajiny. Separatisté požadovali zrušení blokády. Když se toho nedočkali, převzali ve středu kontrolu nad 40 podniky nacházejícími se na jimi kontrolovaném území.

Těžištěm sporu jsou donbaské uhelné doly, na jejichž produkci je závislá řada ukrajinských tepelných elektráren. Řadě ukrajinských regionů hrozí kolaps kvůli nedostatku elektrické energie, potíže s dodávkou elektřiny má podle agentury Interfax devět ukrajinských oblastí.

Separatisté uzavřeli vstup na stadion Šachtaru

Vláda prezidenta Petra Porošenka s živelnou dopravní blokádou nesouhlasí a snaží se ji ukončit, prozatím však bezvýsledně. Nacionalisty poslední vývoj povzbudil. „Jsme hrdí, že blokáda zasáhla kapsy okupantů. Měli bychom to nazývat válkou a zastavit veškeré obchodování s okupovanými územími,“ řekl agentuře AP poslanec a stoupenec blokády Semen Semenčenko.

Důsledky „znárodnění“ jsou nejasné, podle ukrajinských médií praktický dopad mít nebude. S vývozem uhlí do Ruska údajně separatisté nemohou počítat, protože tamní trh je nasycen a některé ruské doly kvůli slabé poptávce utlumily těžbu.

Metinvest, největší podnik v Achmetovově holdingu, kvůli blokádě pozastavil provoz v jedné ocelárně a nejméně jednom dolu. Separatisté v uplynulých dnech uzavřeli vstup na stadion Achmetovova fotbalového klubu Šachtar Doněck, který dnes slouží jako sklad humanitární pomoci rozdávané miliardářovou nadací.

Porošenko a Putin si letos už čtyřikrát volali

Napjatá situace na východě Ukrajiny v poslední době opět eskalovala. Na konci ledna se rozhořely nové boje, které si vyžádaly desítky mrtvých. V polovině února ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o uznání dokladů separatistických republik.

Krize na Ukrajině

Přes napjaté vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem vůdci obou zemí, Petro Porošenko a Vladimir Putin, zůstávají v kontaktu. Podle ruského listu Kommersant si od začátku roku čtyřikrát telefonovali.

„Předposlední telefonát se odehrál 11. února, den po návštěvě slovinského prezidenta Boruta Pahora v Moskvě. Poslední rozhovor se uskutečnil 21. února z ukrajinské iniciativy a trval asi 20 minut,“ napsal Kommersant s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů z Kyjeva a Moskvy.

„Tyto kontakty se z pochopitelných důvodů nerozhlašují. Kdyby se o nich pravidelně informovalo, kritici ukrajinského prezidenta z radikálního tábora by dostali další důvod k obviňování (Porošenka) ze ‚spiknutí s agresorem za zády národa‘,“ dodal ruský list.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video