Mezi pohřešovanými jsou oběti, které ruské síly během okupace zatkly a odvezly dál. Podle úřadů je nemožné počet nezvěstných v rozsáhlé osvobozené oblasti odhadnout, protože komunikace je nejednotná, hrozí zde miny a za řekou stále zuří boje s ruskými jednotkami.
„S komunikací je opravdu velký problém, zejména na venkově,“ říká Volodymyr Ždanov, pověřenec regionální chersonské správy pro pohřešované osoby.
Ukrajina od začátku války zaznamenala v Chersonské oblasti případy únosu nebo zmizení více než 900 osob, uvedla regionální prokuratura. Jsou mezi nimi místní politici, kněží i běžní občané.
Rusko stála válka čtvrtinu státního rozpočtu. Útoky na Cherson pokračují |
Z tohoto počtu bylo 480 lidí propuštěno, ale 379 zůstává v ruské vazbě, uvedla mluvčí prokuratury Anastasia Vesilovská. Dodala, že při blíže nespecifikovaných ruských válečných zločinech v regionu bylo zabito téměř 400 civilistů.
Ždanov agentuře Reuters řekl, že počet pohřešovaných může být mnohem vyšší. „Neoficiálně by to mohly být i tisíce, pokud započítáme i mrtvé ... Počet teď prostě nemůžeme stanovit. Až bude území zcela deokupováno, budeme to moci stanovit,“ řekl.
Ruské ministerstvo obrany na dotaz ohledně jednotlivých případů a celkového počtu pohřešovaných v Chersonu bezprostředně neodpovědělo. Mezinárodní komise pro pohřešované osoby se sídlem v Haagu odhaduje, že v celé zemi se pohřešuje více než 15 tisíc lidí, včetně zadržených, odloučených od svých blízkých a lidí zabitých a pohřbených v provizorních hrobech.
Válka na Ukrajině |
Hledání příbuzných
Mezi hledanými jsou i lidé jako syn Anny Voskoboinikové, jednonohé ženy na invalidním vozíku. Rusové podle ní před třemi měsíci osmatřicetiletého syna a bývalého vojáka Oleksije zatkly na kontrolním stanovišti, a než se po téměř devítiměsíční okupaci města stáhly z pravého břehu Dněpru, už ho nepustily.
„Kde je Oleksij teď? Nevím. Šla bych na konec světa, abych to zjistila. Je to můj jediný syn. Vždycky byl nablízku,“ říká a pláče.
Anna Voskoboiniková se osudu svého syna Oleksije snažila dopátrat tím, že mluvila s vězněm, který byl držen spolu s ním. Ten jí řekl, že jejího syna zastavili na kontrolním stanovišti, kde jeho ovčácký pes chytil vojáka za nohavici. Vojáci psa zastřelili a když si Oleksij stěžoval, okamžitě ho zatkli a odvezli na policejní stanici.
„Už jsem se ptala všech (kde je) - armády, policie ... aby mi pomohli najít mého syna.“
KOMENTÁŘ: Cherson je zpět, ale co dál? Ve hře jsou tři scénáře |
Ihora Novoselského, bratra ukrajinské pravoslavné církve, 29. srpna ruské síly též zatkly a odvezly, informoval otec Petro z ukrajinské katedrály svaté Kateřiny. Místo, kde se padesátiletý kazatel z kostela ve vesnici Tokarivka na pravém břehu Dněpru nachází nyní, ani důvod zatčení nejsou známé.
Maria Záporožecká, obyvatelka Chersonu, která v dubnu uprchla na území kontrolované Ukrajinou, uvedla, že jejího dvaatřicetiletého bratrance Pavla zatkli na jihu města 9. května, v den, kdy si Rusko připomíná sovětské vítězství ve druhé světové válce. V telefonickém rozhovoru Záporožecká uvedla, že Pavla, bývalého vojáka, Rusové obvinili z „terorismu“ podle ruského trestního zákoníku. Tři měsíce ho drželi a mučili ve sklepě policejního zařízení.
Bití, elektrošoky i střelba. Ukrajinci v Chersonu objevili ruské mučírny |
Desítky ukrajinských obyvatel tvrdí, že ruské síly k mučení zadržených používaly zařízení, kterému se během okupace přezdívalo „Jama“, tedy v překladu „Díra“. Moskva obvinění z týrání civilistů a vojáků odmítá a obviňuje Ukrajinu, že zneužívání v místech, jako je Buča, zinscenovala.
Podle Záporožecké byl Pavlo v srpnu převezen na Krym, Ruskem kontrolovaný ukrajinský poloostrov, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a umístěn do SIZO-1, vazební věznice ve městě Simferopol.
Ruskem přidělený advokát s rodinnými příslušníky mluvit odmítl, rodina proto sehnala peníze na vlastního právníka, od kterého se dozvěděla podrobnosti o případu. Maria nyní věří, že její bratranec se nachází v SIZO-2.
„Po změně právníka Pavlo změnil svou původní výpověď, kterou podal pod silným nátlakem ruského advokáta,“ sdělila. Pavlovi hrozí až 20 let v ruském vězení. „Doufáme pouze ve výměnu vězňů,“ říká Záporožská.
20. října 2022 |
