„Zasáhli soukromý podnik. Výrobní zařízení byla zničena. Vypukl požár,“ uvedl bez bližších podrobností šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko na Telegramu. Všechny služby ve městě ale podle něj fungují.
Podle ukrajinských médií byly výbuchy v pondělí večer slyšet také v Poltavě a osvobozeném Chersonu, který začátkem měsíce vyklidila ruská armáda a od té doby ho intenzivně ostřeluje.
Za poslední den Rusové město a přilehlou Chersonskou oblast ostřelovali celkem třicetkrát, uvedl šéf oblasti Jaroslav Januševyč.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, v posledních týdnech začala plošně útočit na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Zatím poslední velký vzdušný útok ze středy minulého týdne způsobil rozsáhlé škody na ukrajinské energetické soustavě.
Operace za světla čelovek
Výpadky energií ovlivňují například práci lékařů, ukrajinští chirurgové pracují kvůli poškozené energetické síti s baterkami, upozornila agentura AP.
Oleh Duda je chirurg, který se ve lvovské nemocnici věnuje péči o pacienty s rakovinou. Nedávno byl uprostřed složité a nebezpečné operace, když uslyšel v blízkosti výbuchy. O chvíli později zhasla světla. Neměl jinou možnost než pokračovat v práci s čelovou svítilnou. Za tři minuty naskočil generátor a světla se znovu rozsvítila, působilo to však jako věčnost.
„Ty osudné minuty mohly stát pacienta život,“ prohlásil Duda o chirurgickém zákroku z 15. listopadu, kdy pacientovi operoval jednu z hlavních tepen. Rusko tehdy spustilo další raketovou palbu na ukrajinskou energetickou síť a poškodilo téměř 50 procent energetických zařízení v zemi. Výpadek v dodávkách elektrického proudu postihl rovněž západoukrajinský Lvov.
Rusové kvůli otrávení roty vodkou zavraždili 28 Romů, tvrdí ukrajinská rozvědka |
Ničivé údery, které pokračovaly i minulý týden a opět uvrhly zemi do temnoty, narušily systém zdravotní péče, už tak poznamenaný roky korupce, špatným hospodařením, pandemií covidu-19 a devíti měsíci války. Plánované operace se odkládají, záznamy o pacientech nejsou kvůli výpadkům internetu k dispozici a zdravotníci museli při vyšetření pacientů v potemnělých místnostech používat baterky.
Minulý týden kyjevský kardiologický ústav zveřejnil na své facebookové stránce video, na němž chirurgové operují srdce dítěte, přičemž jediné světlo jim poskytovaly čelové svítilny a svítilna na baterie. „Radujte se, Rusové, na stole leží dítě a během operace úplně zhasla světla,“ komentuje situaci na videu ředitel institutu a lékař Borys Todurov. „Teď zapneme generátor – bohužel to bude trvat několik minut,“ dodal.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuské rabování sanitek
Útoky zasáhly nemocnice a ambulantní zdravotnická střediska také na jihovýchodě Ukrajiny. Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden uvedla, že od 24. února, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu, do 23. listopadu ověřila nejméně 703 útoků na zdravotnická zařízení. Moskva vytrvale odmítá obvinění, že se zaměřuje na civilní zařízení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden opět trval na tom, že Rusko cílí pouze na objekty „přímo či nepřímo související s vojenskou silou“.
Jenže zrovna minulý týden při úderu na porodnici v nemocnici ve městě Vilňansk v Záporožské oblasti na jihovýchodě země zahynul novorozenec a dva lékaři byli těžce zraněni. V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynuli dva lidé poté, co ruské síly ostřelovaly polikliniku.
Duda mezitím popsal ze Lvova, že výbuchy byly tak blízko nemocnice, až „se třásly stěny“ a lékaři i pacienti museli sejít do krytu ve sklepě – což se děje pokaždé, když se rozezní sirény. Nemocnice, která se specializuje na léčbu rakoviny, provedla ten den pouze deset ze 40 plánovaných operací.
Solárko, fitko, vinotéka. Bohatí Rusové mají zájem o luxusní soukromé kryty |
V nedávno osvobozeném jihoukrajinském Chersonu, který se po ústupu Ruska ocitl bez proudu, představují skutečnou výzvu pro tamní zdravotníky zastavené výtahy. Musejí snášet nepohyblivé pacienty dolů po schodech obytných domů a pak je zase vynášet nahoru na operační sály. Lékaři ve městě, kde se koncem listopadu začíná stmívat po 16. hodině, používají čelové svítilny, světla z telefonů a baterky. V některých nemocnicích nefunguje klíčové vybavení.
Ministr zdravotnictví Viktor Ljaško v pátek řekl, že se neplánuje uzavření žádné z nemocnic v zemi, ať už bude situace jakkoli špatná. Úřady podle něj nicméně budou „optimalizovat využití míst a kumulovat vše nezbytné v menších prostorách“ kvůli snazšímu vytápění. Do všech ukrajinských nemocnic byly podle něj dodány dieselové nebo plynové generátory a v nadcházejících týdnech dostanou dalších 1 100 generátorů, které poslali západní spojenci.
V současné době mají podle ministra nemocnice dostatek paliva na sedm dní. Potřebné jsou však podle něj další záložní generátory. Generátory jsou navrženy tak, aby fungovaly krátkou dobu – tři až čtyři hodiny, ale výpadky proudu mohou trvat až tři dny, řekl Ljaško.
Na nedávno znovudobytých územích se zdravotnický systém vzpamatovává z několikaměsíční ruské okupace. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruské síly z uzavření zdravotnických zařízení v Chersonské oblasti a rabování zdravotnického vybavení – dokonce i sanitek. Lékařka Olha Kobevková, která se nedávno vrátila z osvobozených míst Chersonské oblasti, kam přivezla humanitární pomoc, se vyjádřila podobně jako Zelenskyj. „Rusové ukradli ze zdravotnických zařízení dokonce i ručníky, přikrývky a obvazy,“ uvedla.
WHO minulý týden uvedla, že ukrajinský zdravotnický systém čelí „dosud nejtemnějším dnům války“. Děje se tak v době rostoucí energetické krize, nástupu chladného zimního počasí a dalších problémů. „Letošní zima ohrozí životy milionů lidí na Ukrajině,“ prohlásil šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Předpověděl, že další dva až tři miliony lidí mohou opustit své domovy ve snaze najít teplo a bezpečí, přičemž budou čelit zdravotním obtížím včetně respiračních infekcí, jako je covid-19, zápal plic a chřipka.
