Sankce se kromě Porošenka vztahují také na miliardáře Ihora Kolomojského nebo Viktora Medvedčuka pokládaného za chráněnce ruského prezidenta Vladimira Putina
Poslanci Porošenkova uskupení na protest zablokovali jednání parlamentu. V rukou drželi transparenty se slogany jako „Ukrajina není Rusko“, „Ne politickým represím“, „Ne diktatuře“, „Ne autoritářskému režimu“ či „Myslete na vítězství, ne na volby“, píše list Ukrajinska pravda.
Sankce podle tisku spočívají ve zmrazení aktiv, zákazu obchodních aktivit, odebrání státních vyznamenání.
10 největších ukrajinských boháčů: průmyslníci se zálibou v politice a fotbalu |
Kolomojskyj, který podporoval Zelenského ve volební kampani v roce 2019, je od září 2023 ve vazbě kvůli podezření z podvodu.
Medvedčuk byl vyšetřován ještě před ruskou invazí, na jaře 2022 se pokusil utéct z domácího vězení, byl však znovu zadržen a v září téhož roku předán Rusku výměnou za více než 200 ukrajinských vojáků, které Rusové zajali při dobytí ukrajinského Mariupolu.
Spravedlnost, míní Zelenskyj
Porošenko krok Rady národní bezpečnosti a obrany proti své osobě označil za protiústavní a politicky motivovaný. Politik, jenž stojí v čele největšího opozičního bloku v ukrajinském parlamentu, podrobnosti sankcí nezveřejnil, ale tvrdil, že za akcí stojí osobně současná hlava státu.
„Zelenskyj dnes zasadil kolosální ránu naší vnitřní jednotě, která byla naší hlavní zbraní v boji proti agresorovi,“ uvedl Porošenko s odkazem na válku, kterou proti Ukrajině rozpoutalo takřka před třemi lety Rusko.
ANALÝZA: Boj s korupční chobotnicí. Kyjev vede dvě války, s Rusy a úplatky |
„Bráníme náš stát a obnovujeme spravedlnost: každý, kdo podkopal národní bezpečnost Ukrajiny a pomohl Rusku, musí být pohnán k zodpovědnosti,“ uvedl Zelenskyj v pravidelném poselství k národu.
„Miliardy, které byly vydělány v podstatě zaprodáním Ukrajiny, ukrajinských zájmů, bezpečnosti Ukrajiny, musejí být zmrazeny a musejí být použity na ochranu Ukrajiny a Ukrajinců,“ dodal Zelenskyj.
Ukrajinci bohatého podnikatele Porošenka zvolili do čela prozápadní vlády v roce 2014, když demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který pak utekl do Ruska.
Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na východoukrajinském Donbasu v boji proti ukrajinské armádě. Zelenskyj Porošenka porazil ve volbách v roce 2019, kdy slíbil vypořádat se s korupcí a vlivem oligarchů v zemi.
Porošenko byl pak vyšetřován kvůli podezření z vlastizrady či z financování terorismu. Úřady ho podezíraly v případu, který se točil kolem nákupu uhlí z území ovládaného proruskými separatisty v oblasti Donbasu. Porošenko vinu odmítl.
