Olexandr Vilkul je bývalý místopředseda vlády někdejšího ukrajinského premiéra Viktora Janukovyče. I on v minulosti proslul proruskými názory. U mnoha Ukrajinců v minulosti budil nelibost příklonem k sovětskému dědictví i členstvím v opoziční straně, která byla kvůli proruským vazbám později rozpuštěna.
Nynějšího starostu města Kryvyj Rih hned druhý den po začátku války oslovil bývalý ministr vnitra Janukovyčovy vlády Vitalij Zacharčenko. „Při pohledu na mapu vidíš, že situace je už předem jasná,“ vyzval Vilkula jeho bývalý kolega. „Podepiš dohodu o přátelství a kooperaci s Ruskem a povede se ti dobře,“ nabádal jej. Vilkula ale nepřesvědčil. „Odpověděl jsem vulgárně,“ prozradil starosta listu The New York Times.
Rusové to ale zkoušeli dál. Bývalý ukrajinský poslanec Oleg Tsarjov, který utekl do Ruska a později se vrátil, Vilkula vyzýval, že „kooperace s ruskou armádou znamená zachránit město a životy obyvatel“. Starosta jej nazval ale zrádcem a poslal jej do stejných míst, kam ukrajinští vojáci poslali ruskou válečnou loď.
Kyjev chytil významného proruského politika, kmotrem jeho dcery je Putin |
Logistické problémy a celková nepřipravenost Rusů na dlouhodobější vojenské operace naznačuje, že Moskva zřejmě očekávala, že její blitzkrieg bude úspěšný díky podpoře obyvatelstva. To mělo vítat ruské vojáky jako své osvoboditele podobně, jako to bylo na Krymu. Samotný Putin se zdá posedlý myšlenkou, že Ukrajinci jsou ruští menší „bratři“, které od svého většího spirituálního druha odhánějí intriky Západu.
Tuto představu v izolovaném Putinovi zřejmě dlouho podporovali činitelé zpravodajských služeb, kteří mu slibovali podporu ukrajinského obyvatelstva. Jedním z nich byl i šéf odboru operativních informací tajné služby FSB Sergej Beseda pověřený zřízením takzvaných „Antimajdanů“ v sousední zemi. On ale využil peníze určené k vyvolání celonárodního povstání proti režimu v Kyjevě k vlastnímu obohacení a skončil ve vězení.
„Roky sami sobě lhali, že lidé na Ukrajině čekají na Rusko, až přijde,“ vzkázal Moskvě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nenajdou tu ale kolaboranty, kteří předají město a moc nájezdníkům,“ dodal.
Charkov nedáme
Aktivity některých ukrajinských představitelů místní správy Zelenského slova jen potvrzují. Například Charkov byl před válkou považovaný za proruské město a v roce 2014 vypadalo, že se přidá na stranu separatistů z Donbasu. Z proruských vazeb tehdy podezírali i současného starostu Igora Terechova. Z města se ale během války stal pilíř ukrajinské obrany a ze starosty muž, který odmítl předat Rusům město.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvSám Vilkul je nyní předsedou vojenské správy města Kryvyj Rih, jenž na obraně proti Rusům spolupracuje s bojovníky z ultranacionalistického Pravého bloku, skupiny osočované Rusy z neonacismu.
„Putin si myslí, že kdokoliv mluví rusky, je zároveň ruský vlastenec,“ uvedl Vilkul, proč Rusové podcenili ukrajinský odpor. „Myslí si, že když jsou mezi námi podobnosti, čekáme na ruské osvobození. Nikdo na ně ale nečeká. Všichni se ozbrojí a budou s nimi bojovat,“ dodal starosta.
Vilkula i další starosty z východu Ukrajiny Rusové podle něj kontaktovali už v roce 2014. „Čas chaosu skončil, měli byste následoval příkazy Moskvy, pokud chcete zůstat ve svých funkcích,“ znělo z Ruska. Odmítl. „Ani se nás nepokoušeli přesvědčit. Mysleli si, že budeme automaticky na jejich straně,“ zkritizoval Vilkul ruskou „megalomanii“.
Rusko zapouští kořeny na jihu Ukrajiny, moc přebírají kolaboranti |
Někteří obyvatelé města Kryvyj Rih přiznávají, že se obávali, zda Vilkulův příkaz k evakuaci v sobě neskrýval předání moci Rusům. Starosta místní ale nakonec přesvědčil, že bojuje za ně. „Jsem přesvědčen, že Vilkul nepřevlékne kabát. Všichni jsme nyní sjednoceni,“ myslí si místní politik Sergij Popovič
Na některých okupovaných místech Rusové sice nacházejí ochotné kolaboranty, častěji se ale setkávají s nenávistí. Dokonce i ve východních oblastech, kde tradičně značná část obyvatelstva pohlížela na vládu Kyjeva s nedůvěrou a rozvíjela proruské vazby, invaze od základu změnila jejich smýšlení. „Putin nás svým bombardováním osvítil. Alespoň ty beznadějné případy,“ podotýká Nadja Gorďuková z ukrajinského Torecku v Doněcké oblasti.
„Jistě, v populaci jistě jsou někteří zastánci ruského vidění světa, ale každý den jich ubývá. Lidé vidí, že realita není to, co ruská propaganda slíbila,“ říká učitelka Anna Ukrajinsková z Berďansku. „Je to chudoba, násilí a destrukce,“ uzavírá.
