„Zpravidla explodují, ale někdy do té stanice prostě narazí a poškodí ji, nebo na ni jen dosednou a mají na sobě umístěné něco, u čeho nelze vyloučit, že je to například výbušnina,“ popisuje Michal Moroz, výkonný ředitel Asociace kritické infrastruktury. Ten nedávno přímo na Ukrajině navštívil několik míst, na která Rusové zaútočili.
Takový nevybuchlý dron pak znemožní, aby stanici například opravil technik. Ti se navíc stávají snadným terčem pro odstřelovače. Více než dva roky války Ukrajince naučily, že zničení důležitého zařízení nepřichází často přímým zásahem, ale například nárazem tlakové vlny, šrapnelů nebo požárem.
V Česku se vyrábí legendární ukrajinské drony. Cíl umí vyhledat, označit i zničit |
„Nejrozšířenější opatření k ochraně důležitých míst jsou kvůli tomu gabiony naplněné pískem,“ popisuje Moroz. Podle něj jsou pro Rusy útoky na kritickou infrastrukturu v Kyjevě často příliš nákladné kvůli kvalitě protivzdušné obrany v hlavním městě. Soustředí se tak na zranitelnější místa.
„Ukrajinci tomu říkají ekonomika útoku. Rusové udeří zpravidla tam, kde očekávané škody výrazně převyšují náklady na útok. Proto útočí zejména na distribuční a přenosovou soustavu elektrické energie. Naopak úpravnám vody se spíše vyhýbají. Jde často o rozlehlé a stavebněodolné areály,“ popisuje Moroz.
Některá místa jsou tak choulostivá, že je obsluha nesmí opustit ani během útoku. Proto mají například dispečeři elektráren ve svém velíně umístěný ocelový kryt, do kterého se v případě útoku zavřou a doufají, že nepřijde zásah.
