Oleksandr Dmitrijev přišel na začátku ruské invaze na Ukrajinu za velitelem odpovědným za obranu Kyjeva s plánem, jakým způsobem zabránit Rusům v postupu k hlavnímu městu. Jeho ideou bylo vyhodit do vzduchu přehradu na řece Irpiň. Dmitrjev tak chtěl obnovit močály vysušené v sovětských dobách.
Idea se vyplatila. Ruské tanky uvázly v bahně. „V zásadě to zastavilo ruský útok ze severu,“ uvádí Dmitrijev.
Ukrajina nyní slouží jako vzor pro ostatní země, které hodlají využít přírodní bariéry k zastavení možné invaze a zároveň jako prostředek boje proti klimatické změně, uvádí portál Politico. Finsko a Polsko informovaly, že aktivně zkoumají obnovu močálů a bažin jakožto víceúčelového opatření.
„Je to situace, z níž mají prospěch všechny strany a která umožňuje dosáhnout mnoha cílů najednou,“ uvedla Tarja Haaranenová, generální ředitelka pro přírodu na finském ministerstvu životního prostředí.
Mosty připravené ke zničení, stromové překážky. Pobaltí staví obrannou linii |
Využíváme vše, co máme k dispozici,“ prohlásil též estonský premiér Kristen Michal. „Pokud na hranicích existují přirozené překážky, jako jsou bažiny, močály nebo jezera, pak nám to pomáhá.“
Větší „zavodnění“ by bylo výhodné například v Suvalském koridoru spojujícím Polsko s Pobaltím. V oblasti se nicméně mnoho vodních prvků nachází už nyní. Západně se rozkládají Mazurská jezera, východněji Wigerský a Biebrzanský národní park. Ty byly vyhlášeny právě proto, aby chránily tamní mokřady.
Rozdíl mezi sliby a činy
Mokřady, zejména rašeliniště, jsou významné pohlcovače uhlíku. Odhaduje se, že ho celosvětově ukládají dvakrát více než všechny lesy dohromady. Jejich poškození nebo vysušení naopak vede k uvolňování tohoto skleníkového plynu zpět do atmosféry.
Portál Financial Times nicméně podotýká, že některé státy nejsou nápadem tak nadšené. Německo uvedlo, že využití močálů má svá pozitiva, ale i negativa a nevnímá ho jako prioritu.
Močály mohou být vhodnou překážkou pro nepřítele, představují ale nebezpečí i pro domácí vojska či jejich spojence. V březnu zahynuli čtyři američtí vojáci během výcvikové mise, když jejich obrněné vozidlo zapadlo v bažinách poblíž litevských hranic s Běloruskem.
Našli i čtvrtého. Litva má tělo posledního pohřešovaného amerického vojáka |
A ačkoliv polský obranný projekt opevnění hranic Eastern Shield v hodnotě 10 miliard zlotých (2,3 miliardy eur) podle polského ministerstva obrany zajišťuje ochranu životního prostředí vytvářením rašelinišť a zalesňováním pohraničních oblastí, sliby zůstávají vzdálené realitě. Alespoň to tvrdí polský biolog Michał Żmihorski. „Říkají, že mají velký zájem, ale v terénu jsme nezaznamenali žádné aktivity.“
Přakážkou jsou mimo jiné zájmy farmářů. Ti mokřady vysoušejí, aby je změnily v užitečnou půdu.
Ukrajina ovšem slouží jako varovný příklad, co se stane, když nepřítel může vysušené mokřady využít. Rusové se díky tomu snadno dostali přes okolí Černobylu, podotýká portál Euromaidan. A Bělorusko od roku 2015 vybudovalo více než 100 kilometrů silnic přes rašeliniště Olmany-Perebrody, které se rozkládá na bělorusko-ukrajinské hranici. Tyto silnice může Bělorusko a Rusko využít k případné invazi. Kdyby ukrajinská strana měla stále neporušené bažiny, běloruské úsilí by bylo strategicky zbytečné, dodává portál.
