Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvMoskva obvinila západní státy, že lživými zprávami o chystané ruské invazi uměle vyvolávají napětí kolem Ukrajiny, aby zakryly vlastní agresivní akce.
O krizi má v sobotu s Bidenem a s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin.
Rusko nyní shromáždilo dostatek sil na to, aby podniklo velkou vojenskou operaci proti Ukrajině a útok, jehož cílem by bylo získat rozsáhlé části ukrajinského území, by mohl začít „každým dnem“. Uvedl to v pátek bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Američané, kteří ještě Ukrajinu neopustili, by tak podle něj měli učinit do 24 až 48 hodin, neboť případný ruský letecký útok by jejich odlet ztížil.
Sullivan, který hovořil na brífinku Bílého domu, svá tvrzení nepodložil konkrétními důkazy, píše agentura Reuters. Uvedl, že ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít leteckými údery. Zároveň poznamenal, že podle amerických zpravodajských služeb by ruský prezident Vladimir Putin mohl nařídit invazi ještě před koncem zimních olympijských her v Pekingu, tedy před 20. únorem. Dodal, že nelze vyloučit rychlý útok na Kyjev.
Sullivan promluvil krátce po videokonferenci amerického prezidenta Joea Bidena s lídry několika zemí NATO a představiteli EU.
Podle Sullivana není jasné, zda Putin již dal definitivní příkaz k zahájení invaze. Bezpečnostní poradce v této souvislosti uvedl, že se ke Spojeným státům nedostaly žádné informace o tom, že bylo učiněno finální rozhodnutí zaútočit. Zároveň očekává, že se s ruským prezidentem bude Biden chtít telefonicky spojit. V sobotu má podle Elysejského paláce s Putinem hovořit francouzský prezident Emmanuel Macron.
Vzhledem k tomu, že Rusko v blízkosti hranice s Ukrajinou shromáždilo přibližně 100 000 vojáků, mohla by ruská invaze podle Sullivana zahrnovat obsazení rozsáhlých částí ukrajinského území i velkých měst, včetně metropole Kyjeva.
Sullivan také poznamenal, že existuje zásadní rozdíl mezi dnešní zpravodajskou situací a situací, kterou Spojené státy použily při ospravedlnění války v Iráku v roce 2003. Spojenými státy vedená koalice podnikla invazi do Iráku v březnu 2003 kvůli obviněním, že vláda tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna disponuje zbraněmi hromadného ničení. Husajn byl svržen, ale tyto zbraně se nenašly.
Sullivan zdůraznil, že nynějším cílem Washingtonu je válce zabránit. Dodal, že v roce 2003 šlo o „informace o záměrech, skrytých věcech, věcech, které nebylo možné vidět. Nyní hovoříme o více než 100.000 ruských vojácích rozmístěných podél ukrajinské hranice... je to všude na sociálních sítích, je to všude na vašich zpravodajských webech, takže musíte věřit vlastním očím,“ poznamenal.
Americké ministerstvo zahraničí již ve čtvrtek večer vyzvalo americké občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu a do země necestovali.
Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek večer vyzvalo americké občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu a do země nejezdili. Doporučení odůvodnilo zvýšenou hrozbou ruské vojenské agrese a rovněž šířením onemocnění covid-19.
K odchodu z Ukrajiny vyzývá Británie, Nizozemí, Lotyšsko i Japonsko
Británie v pátek doporučila svým občanům, aby Ukrajinu opustili, dokud k tomu mohou ještě využít komerční prostředky. Zároveň varovala před jakýmikoli cestami do této země. Hromadění ruských sil u hranice s Ukrajinou od ledna podle britské vlády zvýšilo hrozbu vojenského zásahu, informovala agentura Reuters. Pokud se přece jen někteří britští občané rozhodnou na Ukrajině zůstat, měli by podle Londýna zůstat ve střehu, sledovat média a doporučení britského ministerstva zahraničí a ujistit se, že mají platné cestovní doklady.
Britský premiér Boris Johnson v pátek při virtuálním jednání s lídry USA, Itálie, Polska, Rumunska, Francie, Německa, NATO, Evropské rady a Evropské komise podle své kanceláře v souvislosti se situací na Ukrajině vyjádřil obavy o bezpečnost v Evropě. Johnson podle téhož sdělení hovořil o tom, že spojenci v NATO „musí dát naprosto jasně najevo, že pokud Rusko učiní zničující a destruktivní rozhodnutí napadnout Ukrajinu, bude připraven velký balík ekonomických sankcí“.
Nizozemská rozhlasová stanice BNR uvedla, že Nizozemsko hodlá přemístit svou diplomatickou misi z Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny.
Japonské ministerstvo zahraničí výzvu občanům k okamžitému opuštění Ukrajiny doplnilo informací, že v současné době v této zemi pobývá kolem 150 Japonců.
Neotálet s odjezdem z Ukrajiny doporučila svým spoluobčanům i lotyšská diplomacie. Přidal se také estonský ministr zahraničí.
Upustit od cestování na Ukrajinu v pátek vyzvalo také izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelcům, kteří v této zemi jsou, zároveň doporučilo, aby se „vyhnuli oblastem, kde panuje napětí“. Ministerstvo zároveň sdělilo, že začalo s evakuací rodin personálu velvyslanectví v Kyjevě.
Česko situaci sleduje
Česká diplomacie situaci na Ukrajině a kolem jejích hranic podle mluvčí pečlivě monitoruje pomocí platných krizových mechanismů. „Každý den se na MZV schází pracovní skupina k Ukrajině. Podobné doporučení jako USA nebo Velká Británie jsme pro české občany zatím nevydali,“ uvedla Do. Skupina se sejde v sobotu odpoledne a bude jednat o dalším postupu.
Černínský palác podle ní podniká konkrétní kroky pro zajištění bezpečnosti občanů. „Další postup MZV koordinuje v rámci EU a s dalšími spojenci,“ doplnila. Nadále platí doporučení necestovat do příhraničních oblastí na severu a východě Ukrajiny, uvedla. „Dále vyzýváme české občany, kteří se nacházejí na území Ukrajiny, aby se registrovali v systému DROZD,“ doplnila Do.
Invaze může začít kdykoliv, řekl Blinken
Rusko na svém území u ukrajinských hranic shromáždilo zhruba 100 000 vojáků a další vyslalo do Běloruska, kde ve čtvrtek začalo společné cvičení. Západní země už několik týdnů upozorňují na možnou ruskou invazi do sousední země. Moskva podobná obvinění odmítá. Tvrdí také, že se ruští vojáci po desetidenním cvičení v Bělorusku vrátí zpět do Ruska.
Invaze může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her, prohlásil už dříve americký ministr zahraničí Antony Blinken. Před ozbrojeným konfliktem varoval mimo jiné generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého ovšem od Ruska hrozí i jiná nebezpečí než přímý vpád, například snaha svrhnout vládu v Kyjevě či kyberútoky.
Moskva popírá, že by se chystala napadnout sousední zemi a v pátek prostřednictvím ministra obrany vyzvala Západ, aby přispěl ke snížení napětí tím, že přestane vyzbrojovat Ukrajinu. „Ze všech stran se to děje, dělá se to veřejně. Dělá se to demonstrativně. Dost dobře není jasné, kvůli čemu,“ řekl Sergej Šojgu při setkání s britským ministrem obrany Benem Wallacem v Moskvě.
Americký letoun v pátek dopravil na Ukrajinu dalších 90 tun munice, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Celkově USA přepravily do Kyjeva podle ministra již více než 1300 tun vojenské pomoci, poskytované z balíku ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 miliardy Kč). Zásilky obsahovaly mimo jiné protitankové řízené střely Javelin, které by podle analytiků mohly účinně ničit ruské tanky.
„(Rusové) mají vše, co potřebují, aby zvládli vše, od menší invaze na východě, menších útoků všude po celé Ukrajině až po velkou invazi a případnou okupaci Ukrajiny či jejích částí,“ prohlásil šéf norské zpravodajské služby Nils Andreas Stensoenes.
Podle něj má Moskva u ukrajinských hranic více než 150 000 vojáků, nejmodernější zbraně i veškerou potřebnou logistiku. „Je těžké říci, zda útok je či není pravděpodobný, protože rozhodnutí je výlučně na ruském prezidentovi (Vladimiru Putinovi),“ dodal.
Kyjev se podle ministra zahraničí Dmytra Kuleby prostřednictvím mechanismu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oficiálně dotázal Ruska na jeho vojenské aktivity a odpověď očekává během 48 hodin.
USA a další západní země poskytují Ukrajině podporu ve snaze odvrátit nový útok Ruska, které u ukrajinských hranic soustředilo desítky tisíc vojáků. Západ varuje Moskvu, která v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, že případná invaze na Ukrajinu by vedla k dosud nevídaným sankcím a důsledkům.
Biden schválil plán evakuace Američanů z Ukrajiny, nasadí divizi výsadkářů |
Ani devět hodin jednání o urovnání konfliktu v Donbasu na úrovni politických poradců nejvyšších představitelů zemí „normandské čtyřky“ (Rusko, Německo, Ukrajina a Francie) v Berlíně nedospělo k žádným výsledkům kvůli rozdílné interpretaci mírových dohod z Minsku, postěžoval si ruský vyjednavač Dmitrij Kozak.
